Přechod absolventů vysokých škol do pedagogických povolání

Předkládaná studie pojednává o přechodu absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání. Studie je založená datech z nejaktuálnějšího šetření absolventů vysokých škol v České republice uskutečněného na přelomu let 2022 a 2023.

Studie se skládá ze dvou hlavních kapitol. V první metodologické kapitole jsou nejprve popsána data, s kterými studie pracuje. V dalších dvou částech této kapitoly jsou vymezeny základní analytické kategorie a definována klasifikace pedagogických studijních programů a studijních oborů a klasifikace popisující profesně-ekonomické postavení absolventa po absolvování vysoké školy. Druhá kapitola je analytická a skládá se z tří částí. První část se zabývá profesní situací absolventů po absolvování vysoké školy. Popisuje, do jaké míry absolventi učitelských, neučitelských pedagogických a ostatních studijních programů a studijních oborů jeden ro po absolvování a v době konání šetření vykonávají pedagogická povolání, ostatní povolání, nebo nepracují. Druhá část se zabývá přesuny mezi těmito profesně-ekonomickými kategoriemi jeden rok a tři až pět let po absolvování. Poslední část definuje osm základních typů mobility a s pomocí této klasifikace komplexně mapuje situaci absolventů pedagogických studijních programů a studijních oborů v prvních letech po absolvování.

K hlavním zjištěním studie patří, že existují výrazné rozdíly mezi absolventy učitelských a neučitelských pedagogických studijních programů a studijních oborů. V alespoň v jednom ze sledovaných obdobích pracovali v pedagogických povoláních téměř čtyři z pěti absolventů učitelských studijních programů a studijních oborů, avšak v případě absolventů neučitelských pedagogických studijních programů a studijních oborů to byli jen dva z pěti. Pokud absolventi pedagogická povolání opouštějí, mnohem častějším důvodem je odchod na rodičovskou dovolenou než přechod k nepedagogickému povolání. (Shrnutí studie…)

Studenti vysokých škol a jejich motivace stát se učitelem

Miroslav Procházka, Michaela Röschová, Anna Zelinková

Předkládaná studie shrnuje výsledky analýz dat, která byla získána při dotazníkovém šetření studentů vysokých škol, které proběhlo na jaře 2022. Šetření bylo zaměřeno na studenty 4. a vyšších ročníků dlouhých magisterských studijních programů a 1. a vyšších ročníků a navazujících magisterských studijních programů. Týkalo se jak studentů učitelských, tak neučitelských programů. Získáno bylo téměř 1500 plně vyplněných dotazníků.

Studie se věnuje především faktorům, které motivují lidi obecně a studenty samotné k vykonávání učitelské profese. Zároveň se zabývá naopak i faktory, které od toho odrazují. Zkoumá profesní plány studentů po skončení studia, jak velká je jejich vůle stát se učiteli a také za jaký plat by byli ochotni učitelskou dráhu nastoupit. Případně zda předpokládají věnovat se profesi učitele po celý život, nebo je to jen jedna z možností profesního uplatnění.

Věnujeme si i vlivu, který na ochotu studentů nastoupit do učitelského povolání má průběh samotného studia, do jaké míry se cítí být studiem na profesi učitele připraveni, s jakými oblastmi vykonávání učitelské profese a do jaké míry byli připraveni, či zda byli spokojeni s praxí na školách, která probíhá v průběhu studia. (Shrnutí studie…)

Přidaná hodnota učitelů

Přidaná hodnoty ve vzdělávání přitahuje v posledních desetiletích značnou pozornost odborné veřejnosti, která se zajímá o problematiku zlepšování škol, výuky, vzdělávacích programů, stejně tak jako o problematiku zodpovědnosti škol a učitelů za výsledky žáků a v důsledku toho i o měření efektivity škol a učitelů. Zjišťování a modelování přidané hodnoty je dnes považováno za jeden z klíčových nástrojů výzkumníků, jejichž cílem je pochopit, které faktory ovlivňují efektivitu vzdělávacích systémů a samotného vzdělávání. Vychází se přitom z předpokladu, že pro budování efektivních vzdělávacích systémů je klíčová znalost toho, jak vzdělávací vstupy ovlivňují vzdělávací výstupy.

Předkládaná studie přináší přehled zahraničních výzkumů, jejich výsledků a aplikací zaměřených na zjišťování, modelování a praktické využívání přidané hodnoty ve vzdělávání. Ve čtyřech kapitolách pojednává o klíčových aspektech modelování přidané hodnoty se specifickým zaměřením na problematiku měření přidané hodnoty učitelů (value-added of teachers – VATs) a na možnosti využití ukazatele přidané hodnoty učitelů jak ve vzdělávací politice, tak v praxi jednotlivých škol. (Shrnutí studie…)

Vývoj počtu nových potenciálních pedagogických pracovníků a učitelů

Studie pojednává o vývoji počtu absolventů vysokých škol, pedagogických a učitelských studijních programů a studijních oborů, absolventů doplňujícího pedagogického studia a počtu absolventů získávající učitelskou kvalifikaci v letech 2001 až 2022.

Studie se skládá z pěti částí. První část je metodologická a zabývá se klasifikací pedagogických studijních programů a studijních oborů. Druhá část udává celé studii základní kontext, když mapuje celkový počet absolventů českých vysokých škol. Třetí část se zaměřuje na absolventy pedagogických a speciálně učitelských studijních programů a studijních oborů. Mimo jiné je v ní analyzován vývoj podle toho, zda absolventi absolvovali pedagogickou nebo jinou fakultu, a zvláště se věnuje absolventům bakalářského, a zvláště absolventům magisterského studia. Čtvrtá část sleduje vývoj počtu absolventů doplňujícího pedagogického studia a zejména se pokouší o co nejvěrohodnější rekonstrukci vývoje počtu absolventů, kteří tímto způsobem získávají učitelskou kvalifikaci. Poslední shrnující část se pak zabývá vývojem počtu absolventů dvou hlavních cest vedoucích k získání učitelské kvalifikace v letech 2001 až 2022.

Z analýz vyplývá, že české vysoké školství ve své době prošlo výraznou masifikací, která se odrážela v opravdu výrazném nárůstu vysokoškolsky vzdělaných lidí. Tento růst byl reflektován i ve značném nárůstu počtu absolventů pedagogických studijních programů a studijních oborů, avšak příliš se neprojevil v nárůstu počtu lidí, kteří by získávali standardním vysokoškolským studiem učitelskou kvalifikaci. Počty absolventů učitelských studijních programů a studijních oborů v podstatě stagnovaly po celou dobu, kdy jinak počty absolventů nejen bakalářského ale i magisterského studia strmě rostly. V posledních letech počty absolventů všech i učitelských studijních programů a studijních oborů výrazně klesaly. Dáno je to zejména tím, že vysoké školy obecně studovaly a absolvovaly populačně velmi slabé ročníky. Tento demografický vývoj tedy vedl k poměrně výraznému poklesu počtu absolventů, kteří získávající učitelskou kvalifikaci (uvažujeme přitom nejen absolventy vysokoškolského učitelského studia, ale také absolventy doplňujícího pedagogického studia). (Shrnutí studie…)

Výsledky přijímacích řízení na pedagogických fakultách a v pedagogických oborech: selektivita, kvalita a preference uchazečů

Studie pojednává o výsledcích přijímacích řízení na pedagogických fakultách a v pedagogických studijních programech a studijních oborech (SPO) v letech 2000 až 2022 ve srovnání s ostatními fakultami, studijními programy a studijními obory nepedagogického zaměření.

Studie se skládá ze čtyř kapitol. První metodologická kapitola je rozdělena do dvou částí. V první části představujeme a definujeme čtyři ukazatele, s jejichž pomocí proces přijetí na vysokou školu analyzujeme. Jedná se o podíl počtu přijatých z počtu uchazečů, podíl počtu zapsaných z počtu přijatých, koeficient kvality uchazečů a koeficient relativního zájmu. V druhé části představujeme základní komparativní kategorie, jako jsou typy fakult podle oborového zaměření, nebo klasifikaci studijních programů a studijních oborů. V dalších třech kapitolách využíváme v první kapitole definované ukazatele ke komparaci jednotlivých skupin fakult a studijních programů a studijních oborů. V druhé kapitole se zabýváme vývojem podílu počtu přijatých z počtu uchazečů a podílu počtu zapsaných z počtu přijatých. V třetí kapitole jsme se zaměřili na kvalitu uchazečů, přičemž srovnáváme nejen kvalitu všech uchazečů, ale také kvalitu přijatých a zapsaných uchazečů. V poslední kapitole analyzujeme preference při rozhodování o volbě studia uchazečů přijatých na více fakult nebo programů a oborů studia.

Naše analýzy jednotlivých ukazatelů ukázaly, že postavení uchazečů o studium na pedagogických fakultách se v posledních více než 20 letech proměnilo. Zejména v poslední době lze sledovat několik pozitivních tendencí. Podíl počtu přijatých z počtu uchazečů se stal jedním z nejnižších, a naopak vzrostl podíl počtu zapsaných z počtu přijatých uchazečů. Zvýšila se také kvalita uchazečů, měřená pomocí úspěšnosti uchazečů při přijímacích řízení, a to nejen všech, ale i pouze těch přijatých nebo zapsaných. Pokud si přijatí uchazeči volí mezi více fakultami, oproti minulosti častěji preferují pedagogickou fakultu, nicméně i tak jsou při této volbě pedagogické fakulty preferovány spíše podprůměrně často. Různorodým vývojem prošly tři skupiny pedagogických studijních programů a studijních oborů (SPO učitelské, předučitelské bakalářské, ostatní pedagogické), nicméně v posledních letech se ve většině parametrů, které postihují proces přijetí na vysokou školu, navzájem přiblížily a v současnosti mezi nimi již nejsou zásadní rozdíly. (Shrnutí studie…)

Tři výzvy vysokoškolské přípravě učitelů po roce 1989

Jan Koucký a Martin Zelenka
Středisko vzdělávací politiky, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Studie se zabývá vývojem vysokoškolské přípravě učitelů na pedagogických fakultách a dalších fakultách připravující učitele po roce 1989. S využitím různých zdrojů dat a databází (například SIMS, Absolvent 2018, MŠMT) analyzuje vývoj a strukturu absolventů učitelského i šířeji pedagogického studia v souvislostech tří základních výzev, kterým musely čelit. [1]

První část se věnuje procesu regionalizace vysokého školství (vzniku nových regionálních univerzit), která vedla k oslabení pozic pedagogických fakult v krajských městech, k odlivu kvalitních odborníků/učitelů, studentů a absolventů, k odštěpování celých kateder a dalších pracovišť a s tím spojenému relativnímu úbytku finančních a materiálních zdrojů.

Druhá část mapuje dopady přechodu na strukturované studium podle tzv. Boloňské deklarace, který probíhal v období vrcholící masifikace českého vysokého školství. Ta sice vedla také k nárůstu počtu absolventů pedagogických oborů, který však byl v případě absolventů učitelských oborů výrazně pomalejší, což mělo za následek pouze mírné zvýšení počtu nově kvalifikovaných učitelů. Strukturace studia rozdělila učitelské studium na bakalářský a navazující magisterský cyklus, nicméně toto rozdělení se stalo spíše formálním, neboť jen minimum absolventů studia končí na trhu práce s bakalářským titulem. Následné výrazné slábnutí odpovídajících populačních ročníků pak v posledních letech způsobuje poměrně značný pokles počtu absolventů, kteří získávající učitelskou kvalifikaci – a to nejen absolvováním vysokoškolského učitelského studia, ale i absolvováním doplňkového pedagogického studia (DPS). Třetí část studie se zaměřuje na novelu zákona o pedagogických pracovnících z roku 2004, která ukládala nekvalifikovaným učitelům do deseti let alespoň zahájit učitelské kvalifikační studium. V důsledku toho došlo v pedagogických oborech k výraznému zvýšení podílů ostatních forem studia (studovali již zaměstnaní učitelé) a současně k poklesu podílu prezenčního studia vedoucího k přípravě nových učitelů. (Shrnutí studie…)


[1]     Předkládaná studie je shrnutím závěrů některých analýz, které autoři zpracovávají v rámci projektu Důvody nedostatku učitelů, jenž v letech 2020–2023 řeší tým na Pedagogické fakultě UK (blíže viz https://pages.pedf.cuni.cz/nedostatekucitelu/). Studie naplňuje některé z cílů definovaných v úvodní studii projektu (blíže viz Koucký, 2020). Ve zkrácené verzi byla studie publikována v časopise Pedagogická orientace, 2023, roč. 33, č. 1, s. 87–114 (https://journals.muni.cz/pedor/article/view/33776).

Co dělají absolventi pedagogických oborů? Fakta a mýty o profesní mobilitě učitelů a pedagogických pracovníků

Jan Koucký a Martin Zelenka
Středisko vzdělávací politiky, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Studie se zaměřuje na rozbor některých často uváděných důvodů nedostatku učitelů v českém školství. Zejména pak na otázky, do jaké míry absolventi učitelských a pedagogických oborů nastupují do povolání odpovídajícímu jejich vystudovanému oboru a do jaké míry zůstávají učitelé a pedagogičtí pracovníci pracovat v oboru také v průběhu své další profesní kariéry. Pro analýzu této problematiky využíváme údaje z různých mezinárodních (EU LFS, EU SILC, OECD TALIS) i národních databází (výzkumy učitelů 2009 a 2021, výzkumy studentů vysokých škol 2009 a 2022, Absolvent 2018 a VŠPS ČSÚ).

Výsledky našich analýz ukazují, že pouze čtvrtina z ekonomicky aktivních absolventů pedagogických oborů vysokých škol pracuje mimo svůj obor, což je nejen méně než v průměru absolventi ostatních oborů, ale také méně než jejich kolegové z většiny evropských zemí. Odchod mladých absolventů pedagogických oborů z odpovídajících povolání je u nás totiž ve větší míře způsoben odchodem na mateřskou a rodičovskou dovolenou než odchodem do jiných povolání. Za hlavní důvody, proč se mladí nehrnou do povolání učitele, považují samotní učitelé možnost se lépe uplatnit v jiných povoláních a stále i nízké platové ohodnocení. Zato současní studenti učitelství se obávají spíše vysoké náročnosti, stresu a nízkého respektu povolání učitele. Dokládáme také, že ani z hlediska mobility během celého pracovního života neodcházejí vysokoškoláci s pedagogickým vzděláním pracovat mimo obor o nic častěji než jejich kolegové v zahraničí nebo absolventi jiných oborů.

Předkládaná studie je shrnutím závěrů některých analýz, které autoři zpracovávají v rámci projektu Důvody nedostatku učitelů, jenž v letech 2020–2023 řeší tým na Pedagogické fakultě UK. Studie naplňuje některé z cílů definovaných v úvodní studii projektu (blíže viz Koucký, 2020). Ve zkrácené verzi byla studie publikována v časopise Pedagogická orientace, 2023, roč. 33, č. 1, s. 139–169. (Shrnutí studie…)

.

Kvalifikace, příprava a kompetence učitelů

Studie Kvalifikace, příprava a kompetence učitelů obsahuje podrobný rozbor odpovědí téměř pěti tisíc učitelů na tři okruhy otázek: jak učitelé zpětně hodnotí zaměření a náplň svého počátečního vzdělávání na vysokých (nebo jiných) školách, jak zpětně posuzují svou připravenost pro práci učitele na počátku své kariéry a jak v současnosti zvládají požadavky, které jsou na učitele kladeny.

Podrobnější rozbor těchto tří okruhů otázek ukázal, že odpovědi učitelů lze koncentrovat do tří základních dimenzí, které pokrývají rozhodující pracovní kompetence učitele:

  • schopnosti učitele při práci se třídou a s individuálními žáky, jejich vedení, rozvíjení, motivace a kontrola, při současném zvládání rozmanitosti a změny (Výuka, žáci a třídy – koho učit);
  • dovednosti učitele v obecné didaktice, v oborových didaktikách vyučovaných předmětů a v psychologii (Didaktiky a psychologie – jak učit);
  • znalosti a vědomosti učitele v obsahu předmětů/oblastí/oborů, které vyučují (Obsah vyučovaných předmětů – co učit).

Studie se zabývá tím, jak učitelé hodnotí své počáteční vzdělávání a přípravu, počátek své kariéry učitele a své současné kompetence v těchto třech dimenzích v několika srovnávacích pohledech.

V první části studie se jedná o srovnání vývoje hodnocení těchto tří dimenzí mezi rokem 2018 a 2021 a o srovnání situace v České republice a v řadě dalších zemí světa. Ve druhé části pak jde o srovnání podle různých vzdělávacích drah, kterými učitelé (ne)získali učitelskou kvalifikaci, podle absolvované pedagogické fakulty a podle aprobovanosti učitelů pro předměty, které vyučují. (Shrnutí studie…)

Jan Koucký: Prezentace výsledků projektu na jednání Asociace děkanů pedagogických fakult (Ostrava, 5. května 2023)

Jan Koucký: Prezentace výsledků projektu na jednání Asociace děkanů pedagogických fakult (Ostrava, 5. května 2023)

Hlavní řešitel projektu o důvodech nedostatku učitelů Ing. Jan Koucký, Ph.D. byl pozván představiteli Asociace děkanů pedagogických fakult, aby se zúčastnil jednání Asociace ve dnech 3.–5. května 2023 a informoval o dosavadním průběhu a nejdůležitějších závěrech řešeného projektu.

Jeho zhruba hodinové vystoupení nazvané Máme nedostatek učitelů? A proč? Vybraná fakta a mýty o českých učitelích ve vývoji a v mezinárodním srovnání byla doprovázeno prezentací některých výsledků výzkumů, které již v rámci projektu proběhly. Vystoupení obsahovalo následující body:

  1. Úvodní představení projektu
  2. Měnící se zájem o studium pedagogických fakult a oborů
  3. Proč mladí lidé (ne)chtějí studovat učitelské a pedagogické obory
  4. Kde učitelé získávají kvalifikaci
  5. Nastupují absolventi pedagogických a učitelských oborů do profese učitele?
  6. Spokojenost učitelů v povolání, v zaměstnání a se sebou jako s učiteli
  7. Odcházejí učitelé ze své profese?
  8. Máme nedostatek učitelů?
  9. Kdo, proč a jakou nese odpovědnost za (ne)dostatek učitelů?  

Na konci vystoupení Jan Koucký formuloval jeho hlavní závěry a doporučení

  • (Ne)dostatek učitelů má cyklický charakter a souvisí s vývojem na trhu práce. Jedná se o systémový problém, přestože se projevuje především jako strukturální: regionální a předmětový (aprobační)
  • Jako neodůvodněná se ukazují některá zjednodušující tvrzení, že například absolventi příliš často nenastupují do škol nebo z nich brzy odcházejí, protože chtějí pracovat v jiných profesích
  • Důvodem nedostatku či nadbytku učitelů je nedostatečná školská politika státu vůči učitelům, chybějí analýzy a předpovědi nabídky a poptávky po učitelích na pracovním trhu a nesoulad mezi nimi

Proto řešitelé projektu doporučují důkladně monitorovat, vyhodnocovat a promítat do školské politiky vůči učitelům:

  • Dopady změn v architektuře, struktuře a vnitřní organizaci školství – tvorba indikátorů
  • Měnící se strukturu povolání a požadavků na potřebné kvalifikace (nejen učitelů) ve školství
  • Demografické trendy, například rozdílný vývoj velikosti kohort žáků, studentů a učitelů
  • Chování učitelů a pedagogických pracovníků na pracovním trhu (příchody do a odchody z povolání, regionální mobilitu, odchody na rodičovské dovolené, do důchodu apod.)

Na tomto základě je rovněž třeba změnit vztah a jednání mezi státem a vysokými školami:

  • o struktuře a počtu absolventů pedagogických oborů (objednávka státu)
  • o profilu a zaměření pedagogických a dalších fakult připravujících učitele

Po prezentaci následovala diskuse zúčastněných představitelů pedagogických fakult a pozvaných zástupců MŠMT.

Sociální status českých učitelů v mezinárodním srovnání

Jedním z projektů, který se již delší dobu zabývá zkoumáním statusu učitelské profese v mezinárodním srovnání, je projekt s názvem Global Teacher Status Index (GTSI) realizovaný globální charitativní nadací Varkey Foundation, kterou založil v roce 2010 indický podnikatel Sunny Varkey. Aktivity nadace vycházejí z premisy, že sociální status učitelů je životně důležitý pro kvalitní fungování škol a pro navození důvěry rodičů a veřejnosti ve vzdělávací systém. Nadace sespolečně se svými partnery zaměřila na podporu budování statusu učitelské profese s cílem přispět tím ke zvýšení kvality vzdělávání a zlepšení výsledků žáků a studentů. Její vizí je dosáhnout kvalitního vzdělání pro každé dítě prostřednictvím posílení postavení učitelů a ocenění jejich profese. Nadace propaguje heslo: „Každý si zaslouží vynikajícího učitele“.

Projekt Global Teacher Status Index, který nadace realizuje, představuje nejkomplexnější komparativní výzkum, který byl kdy proveden s cílem důkladně zmapovat sociální postavení učitelů v mezinárodním měřítku. Konkrétně si projekt klade za cíl porozumět následujícím oblastem:

  • Postavení učitelů ve společnosti;
  • Statusu učitelů ve vztahu ke statusu jiných povolání
  • Názorům veřejnosti na to, jaké by mělo být platové ohodnocení učitelů a jejich pracovní doba;
  • Názorům veřejnosti na to, zda by mělo být platové ohodnocení učitelů vztahováno k výsledkům jejich žáků;
  • Míře důvěry v učitele, že žákům dokáží poskytovat kvalitní vzdělání;
  • Názorům rodičů na to, zda by podpořili vlastní dítě v tom, aby se stalo učitelem;
  • Vnímané míře respektu dětí k učitelům.

Zatím poslední šetření, které nadace realizovala v roce 2018, shromáždilo údaje o statusu učitelů v 35 zemích ze všech světových kontinentů. Nadace tím navázala na šetření z roku 2013, který zdokumentoval status učitelů v 21 zemích. V obou případech byla do šetření zahrnuta i Česká republika. Výsledky šetření realizovaného v roce 2018 jsou obsaženy ve dvou zprávách. První zpráva s názvem Global Teacher Status Index 2018 vyšla v roce 2018. Druhá zpráva s názvem Reading Between the Lines vyšla o rok později v roce 2019. Obsahem předkládané studie je podrobný a komentovaný výtah z obou těchto zpráv, který zpracovala Yvona Kostelecká. (Shrnutí studie…)

Přechod absolventů pedagogických oborů do pedagogických povolání (podle dat VŠPS)

Studie pojednává o přechodu absolventů pedagogických oborů vysokých škol do pedagogických povolání v letech 2004-2021, přičemž k analýze tohoto tématu využívá data Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), která každoročně shromažďuje a zpracovává Český statistický úřad (ČSÚ).

Studie má dvě základních částí. V první části jsou představena data a je vysvětleno, jakým způsobem s pomocí klasifikací ISCED, CZ-ISCO a CZ-NACE definujeme pedagogické obory a pedagogická povolání. Druhá analytická část se zaměřuje na absolventy vysokoškolského vzdělání v pedagogických oborech, kteří absolvovali v období pěti let před datem dotazování. Hlavním cílem je prozkoumat, do jaké míry absolventi nastupují do pedagogických povolání. Sledujeme také, do jaké míry nastupují do nepedagogických povolání, jaký podíl jich je nezaměstnaných a ekonomicky neaktivních. Tento proces přechodu ze vzdělávání do dalšího života analyzujeme jak v celku, tak podle oboru a stupně absolvovaného vzdělání, pohlaví a kraje bydliště.

Hlavním zjištěním studie je, že podíl dále nestudujících absolventů pedagogických oborů pracujících v prvních pěti letech po absolvování v pedagogických povoláních se v posledních dvou desetiletích pohyboval mezi 54 % až 65 %. Pokud však v úvahu vezmeme jen ekonomicky aktivní (tj. zaměstnané a nezaměstnané) pohybuje se tento podíl mezi 61 % až 78 %. Prvního vrcholu bylo dosaženo již v počátku sledování, poté však zejména v roce 2008 následoval pokles. Zhruba od roku 2015 pak dochází opět k postupnému růstu. Zásadní je rozlišení na absolventy učitelských a ostatních pedagogických oborů. Absolventi učitelských oborů totiž pracovali v pedagogických povoláních mnohem častěji (70 až 80 % z ekonomicky aktivních) než absolventi ostatních pedagogických oborů (50 až 60 % z ekonomicky aktivních). (Shrnutí studie…)

Učitelé a ředitelé škol jako respektovaní profesionálové

Na základě výsledků mezinárodního šetření učitelů TALIS 2018, ale také mnoha dalších pramenů a zdrojů zveřejnila OECD v roce 2020 rozsáhlou mezinárodní zprávu o učitelích v současném světě, která byla publikována ve dvou částech. Zprávu, na jejímž zpracování se pod vedením Andrease Schleichera (ředitel Direktorátu OECD pro vzdělávání a kvalifikace), podílela celá řada předních odborníků z vyspělých zemí světa (práce pro OECD je pro ně totiž velmi prestižní a významná pro další kariéru), považujeme za mimořádné kvalitní a komplexní pohled na současnou situaci učitelů a problematiku učitelské profese. A to nejen z perspektivy celku zemí OECD, ale i z hlediska jednotlivých zemí, v nichž může být situace učitelů i velmi odlišná. Proto jsme se rozhodli v rámci projektu zpřístupnit zprávu OECD širšímu okruhu čtenářů v České republice. 

Zpráva Učitelé a ředitelé škol jako respektovaní profesionálové si klade za cíl ukázat pracovní podmínky učitelů a ředitelů ve školách, kde působí, i v celé společnosti. Propojuje to přitom s tím, jak svoji práci hodnotí a jak jsou v ní spokojeni. Snaží se ukázat, jak školy mohou podpořit vytváření produktivního a přitom přitažlivého pracovní prostředí, kde se daří výuce, vyučování a učení a kde se učitelé plně účastní diskusí o tom, co je pro jejich žáky nejlepší.

Zpráva má pět kapitol:

1. Implikace výsledků TALIS pro vzdělávací politiku;

2. Zvyšování prestiže a statusu učitelské profese;

3. Poskytování jistých, flexibilních a respektovaných pracovních míst učitelům a ředitelům škol;

4. Podpora spolupráce s cílem zvýšení profesionality učitelů;

5. Posílení postavení učitelů a vedoucích pracovníků škol.

Základní poselství zprávy je přitom naprosto srozumitelné a konsistentní. Nejenže kvalita školství nemůže převyšovat kvalitu jeho učitelů a ředitelů, ale také kvalita učitelů a ředitelů nemůže převyšovat kvalitu jejich vzdělání a přípravy, jejich možnosti se dále rozvíjet a spolupracovat a kvalitu jejich pracovních podmínek ve škole i ve společnosti. (Shrnutí zprávy…)

Šetření studentů učitelských oborů vysokých škol

Šetření studentů učitelských oborů vysokých škol

Dotazníkové šetření studentů vysokých škol v rámci projektu „Důvody nenastoupení absolventů pedagogických fakult do učitelské profese“ proběhlo mezi 7. 2. 2022 až 25. 3. 2022. Šetření realizovalo Centrum pro studium vysokého školství, v. v. i., (CSVŠ) na základě zakázky a smlouvy s Pedagogickou fakultou UK, která je realizátorem projektu. Řešitelé projektu se spolu s dodavatelem podíleli na přípravě šetření, především na vytvoření tří komplementárních dotazníků pro tři různé skupiny studentů a na stanovení počtu a kvót šetřených studentů na jednotlivých školách a fakultách. Zásadní byla pomoc při oslovování představitelů jednotlivých škol a fakult.

Šetření bylo zaměřeno na studenty 4. a vyšších ročníků dlouhých magisterských studijních programů a 1. a vyšších ročníků navazujících magisterských studijních programů. Cílovou skupinou byli zaprvé studenti pedagogických fakult (odkaz na 1. dotazník) a zadruhé studenti pedagogických studijních programů na ostatních (nepedagogických) fakultách vysokých škol (odkaz na 2. dotazník). A zatřetí byli dotazováni rovněž vysokoškolští studenti ostatních (nepedagogických) studijních programů, kteří sloužili jako kontrolní skupina (odkaz na 3. dotazník).

Součástí přípravy šetření byla rovněž spolupráce s příslušnými fakultami a vysokými školami. V případě šetření studentů pedagogických fakult se podařila zajistit účast sedmi z devíti pedagogických fakult. Jednalo se o pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého v Olomouci, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Hradec Králové a Technické Univerzity v Liberci. Účast odmítla Ostravská univerzita a Západočeská univerzita v Plzni. Účast odmítla rovněž pedagogická fakulta Masarykovy univerzity. Její studenti však byli alespoň částečně osloveni centrálně, protože Masarykova Univerzita jako celek se šetření zúčastnila. V případě studentů pedagogických studijních programů na nepedagogických fakultách (když se takoví studenti na dané škole vyskytovali) a studentů ostatních studijních oborů byli osloveni studenti Univerzity Karlovy, Univerzity Palackého v Olomouci, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Hradec Králové, Masarykovy univerzity a také Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Samotné dotazování proběhlo ve třech hlavních vlnách: nejprve tedy studenti pedagogických fakult, poté studující v pedagogických studijních programech mimo pedagogické fakulty, a nakonec studující z kontrolní skupiny mezi 7. 2. 2022 až 25. 3. 2022. Na všech zúčastněných školách byly rozesílány dvě až tři upomínky, aby se zvýšila míra návratnosti.

V případě studentů pedagogických fakult bylo celkem sebráno 1 048 dotazníků, z čehož 711 bylo vyplněno úplně. V případě studentů pedagogických studijních programů na jiných, než pedagogických fakultách bylo sebráno 446 dotazníků, z čehož 303 bylo vyplněno úplně. V případě studentů ostatních studijních programů pak bylo získáno 680 dotazníků, přičemž 436 jich bylo úplných. V šetření tedy odpovídalo celkem 2 174 studentů vysokých škol, přičemž respondenti vyplnili úplně 1 448 dotazníků.

Read more

Odchody učitelů z profese

Odchody učitelů z profese

Podkladová přehledová studie textů zaměřených na odchody učitelů z profese

Problematika fluktuace učitelů a jejich odchodů z profese je v odborných textech stále více akcentovanou problematikou. Důvodem jsou snahy národních politik a ekonomik o dosažení globální konkurenceschopnosti, blahobytu a ekonomické prosperity a zároveň rovnítko, které se klade mezi dosahováním těchto cílů a kvalitou vzdělávacích systémů. Je totiž zřejmé, že jakékoliv pokusy o zlepšování kvality vzdělávání musí začít budováním kvalitní, stabilní a dostatečně robustní učitelské základny. Tato skutečnost je ovšem pro mnoho ekonomik obrovským úskalím, protože řada zemí aktuálně bojuje s nedostatkem kvalitních učitelů, a to především z důvodů jejich fluktuace a dobrovolných odchodů z profese. To vytváří tlak na politiky a výzkumné pracovníky, aby porozuměli situaci na trhu práce učitelů a našli vhodné mechanismy k udržení kvalitních učitelů v profesi.
V České republice není problematice odchodů učitelů z profese věnována pozornost, jakou by si tato problematika zasloužila. Upozorňuje se, že chybí státem garantované statistiky i odpovídající výzkum, a to navzdory tomu, že je nedostatek učitelů patrný již dnes a předpokládá se, že se situace bude dále zhoršovat.

Read more

Výzkum učitelů a ředitelů proběhl úspěšně

V rámci projektu o důvodech nedostatku učitelů v českých školách řešitelský tým projektu (PedF UK) společně s týmem z České školní inspekce (ČŠI) realizoval rozsáhlý reprezentativní výzkum mezi řediteli a učiteli základních a středních škol (PedF UK & ČŠI 2021). Výzkumné šetření proběhlo velice úspěšně během dvou týdnů v říjnu 2021 prostřednictvím on-line dotazníků pro učitele i pro ředitele.

Dotazník pro učitele je zaměřen na jejich vzdělání, kvalifikace a kompetence pro výkon učitelského povolání, na to, co si o povolání učitele myslí, zda se domnívají, že o něj není velký zájem a proč z něj učitelé odcházejí, jak jsou oni sami v povolání spokojeni a jak dlouho v něm ještě chtějí setrvat. Dotazník pro ředitele je zaměřen na problémy dané školy s nedostatkem učitelů a jejich důvody, na to, co si ředitelé myslí o učitelském sboru školy a jeho obměně a co navrhují pro zvýšení kvality a stability učitelského sboru a pro zlepšení práce školy.

Oba dotazníky navazují na obdobné dotazníky z mezinárodního výzkumného šetření OECD TALIS, které u nás zatím proběhlo dvakrát, v letech 2013 a 2018. Navazují ovšem také na otázky z českého národního šetření učitelů z roku 2009 (Factum Invenio pro MŠMT 2009) a otázky z některých předchozích šetření ředitelů realizovaných MŠMT (nebo bývalým ÚIV). Výsledky našeho nového šetření tedy umožňují jak mezinárodní srovnání, tak porovnání vývoje odpovědí na některé otázky v posledních deseti až patnácti letech.

Do šetření se zapojilo 161 ředitelů základních a středních škol z celé republiky a 4 921 učitelů z těchto škol. Důležité přitom je, že se současně jedná o školy, které již v roce 2018 byly součástí náhodně vybraného reprezentativního vzorku českých škol v mezinárodním šetření OECD TALIS – PISA link. Díky tomu je totiž možné na úrovni jednotlivých škol propojit data z nového šetření PedF UK & ČŠI 2021 (údaje od ředitelů a od učitelů) s daty z projektu PISA 2018 (údaje o školách, údaje od žáků a výsledky žáků v testech čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti) a s daty z projektu TALIS 2018 (údaje od ředitelů a od učitelů).

Členové řešitelského týmu projektu na základě těchto nově získaných dat zpracují v následujících měsících řadu studií na různá témata, která se týkají cílů a zadání projektu.

Máme nedostatek učitelů? Některé mýty o českých učitelích v mezinárodním srovnání

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy pořádala 8. září 2021 konferenci Aktuální proměny učitelského vzdělávání, na které hlavní garant projektu Jan Koucký vystoupil s prezentací Máme nedostatek učitelů? Některé mýty o českých učitelích v mezinárodním srovnání. Ve svém vystoupení komentoval některé nejzajímavější průběžné výsledky řešení projektu, které se týkaly tří hlavních témat. Analýzy ve všech třech tématech přitom podložil empirickými poznatky z velkých mezinárodních databází a srovnávacích studií (například EU LFS, TALIS, EU SILC, Eurograduate).

Po úvodním představení projektu se nejprve zabýval tím, zda u nás skutečně máme nedostatek učitelů, jak se situace mění v čase a jaká je ve srovnání s jinými zeměmi. Ve druhé části ukázal výsledky analýzy přechodu absolventů učitelských oborů do profese učitele. Třetí téma se zaměřilo na rozsah odchodů českých učitelů z profese v letech 2005–2020 a na srovnání se zeměmi EU a OECD. Ve své prezentaci Jan Koucký prokázal, že analýza žádného z uvedených témat neukazuje na kritický problém v českém školství, a to ani ve srovnání s učiteli v jiných zemích, ani ve srovnání s jinými profesemi. Na závěr prezentace načrtnul jiné možné důvody nedostatku učitelů v ČR. Podrobné výsledky a interpretace uváděných analýz budou postupně zveřejňovány ve zprávách a studiích na webové stránce našeho projektu.

Pandemie COVID-19 a rozhodování učitelů o odchodu ze školy nebo z profese

Pandemie COVID-19 a rozhodování učitelů o odchodu ze školy nebo z profese

Od začátku roku 2020 se svět potýká s pandemií viru SARS-CoV-2 a vládní opatření přijatá s cílem omezit šíření tohoto viru zásadním způsobem ovlivnila školní vzdělávání. V mnoha zemích včetně České republiky došlo ke kompletnímu uzavření škol a nucenému přechodu na distanční výuku. Kromě nových výzev, které tato opatření kladla a kladou na ředitele, učitele, žáky, rodiče i tvůrce vzdělávacích politik, pandemie zvýraznila a zhoršila i problémy stávající, v českém školství dlouhodobě existující a často systémové. Ať již jde o nerovnosti ve vzdělávání, nízkou míru kolaborativního učení či vhodného využívání ICT ve vyučování, nebo o nedostatek (kvalifikovaných) učitelů.

Tento příspěvek se zabývá právě posledním zmíněným problémem. V českém kontextu dosud ovšem existuje spíše jen hrstka (publikovaných) výzkumných zjištění zabývajících se dopady protipandemických opatření na školní vzdělávání v jeho širších souvislostech (např. Brom et al., 2020; Švaříček et al., 2020). Většina výzkumů týkajících se rozhodování českých učitelů o tom, zda ze školy či z profese odejít, či naopak setrvat (např. Hanušová et al. 2017), byla provedena ještě před vypuknutím pandemie, a tedy nemohla tento faktor zohlednit. V zahraničí, zejména v USA, se výzkumníci již tímto tématem intenzivně zabývají a jejich zjištění mohou být do značné míry relevantní i pro náš domácí kontext. Proto jsme se v rámci projektu OP VVV Důvody nedostatku učitelů rozhodli české širší veřejnosti usnadnit přístup k nedávno zveřejněným závěrům rozsáhlého výzkumu v USA. Jedná se o výsledky šetření americké RAND Corporation,[1] v originále prezentované v publikacích Dilibertiové, Schwartzové a Granta (2021) a Steinerové a Wooové (2021). V tomto textu prezentujeme výběr z jejich hlavních zjištění a implikace pro vzdělávací politiku, rovněž stručně představujeme tematicky relevantní výsledky výzkumu PAQ Research (Bicanová, Gargulák, & Prokop, 2021), který byl na toto téma nedávno publikován v České republice.

Read more

Exministr Štech: Nedostatek učitelů se do tří let vyřeší sám

„K tomu, aby se zlepšila situace pedagogů, nepotřebujeme měnit zákon a obětovat mu pedagogickou kvalifikaci učitelů. Pozitiva, která sebou novela nese, lze prosadit i jinak,“ říká profesor z katedry psychologie Pedagogické fakulty UK Stanislav Štech a také Garant výstupů našeho projektu Důvody nedostatku učitelů. Učitelé si podle něj nadprůměrný plat zaslouží, pokud by ovšem novela prošla, byli by jedinou profesí, jejíž minimální výše je stanovena zákonem.

Celý rozhovor: UK Forum

Platy učitelů rozvrátí veřejné finance. Opravdu?

Pokud by prošel návrh zákona zavazující budoucí vlády k udržení učitelských platů na úrovni 130 % průměrných mezd v ekonomice, bylo by to za cenu brutálních škrtů ve státním rozpočtu. Takto nedávno poslancům hrozila ministryně financí Alena Schillerová. Uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě Sněmovna schválila koncem ledna na návrh Pirátů, když pro to hlasovali poslanci všech stran s výjimkou ANO. Snahu Pirátů zakotvit vyšší platy učitelů zákonem ministryně označila za nezodpovědnou. Piráti prý oponovali, že to nevymysleli oni, ale CERGE-EI. Ministryně zároveň připomněla, že současná vláda již slib zvýšit učitelské platy na 150 % jejich původní výše (v roce 2017) splnila, a že průměrný plat učitelů je dnes 46 tisíc korun měsíčně. Návrh zákona Sněmovna po jeho návratu ze Senátu neschválila. Na místě je do věci vnést více světla.

Celý článek: Aktuálně.cz, Daniel Munich


Poznámka redakce:
Daniel Münich, který působí také jako Garant výstupů našeho projektu, zveřejnil na svém blogu na webu Aktuálně.cz článek Platy učitelů rozvrátí veřejné finance. Opravdu? Polemizuje v něm s ministryni financí o tom, zda je ukotvení učitelských platů na úrovni 130 % průměrných mezd v české ekonomice skutečně nebezpečné pro veřejné finance ČR.
V článku ovšem současné vládě také přiznává, že splní slib ze svého programového prohlášení a letos dostane platy učitelů na 150 % jejich úrovně z roku 2017. Musíme znovu upozornit na to, že v citovaném programovém prohlášení se ovšem nepíše jen o regionálním školství, ale o celém školství, tedy včetně vysokých škol, a nepíše se jen o učitelích, ale i o ostatních profesích ve školství. Přesně je v něm uvedeno, že „platy učitelů a nepedagogů se na konci volebního období v roce 2021 dostanou minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017.“ Tento slib se vládě splnit nepodaří především proto, že sice upřednostnila učitele v regionálním školství, ale současně zanedbala vysoké školy a některé další skupiny pracovníků ve školství (podrobnější rozbor jsme již uvedli v článku Platy učitelů zdolávají rekordy. Srovnání mzdového vývoje ve školství a v české ekonomice 2015–2020).

Dobrá zpráva: učitelská profese znamená něco zcela jiného než před dvaceti lety

Co všechno ukazují přihlášky do české varianty soutěže Global Teacher Prize

V posledních pěti letech každé jaro zažívám pocit jisté euforie, když si prohlížím profily třiceti finalistů české varianty mezinárodní ceny pro učitele Global Teacher Prize. Jednak proto, že je mezi nimi hodně mladých lidí, hodně těch s mezinárodní zkušeností, a jejich hodiny (jsou tu videa i fotky) se zásadně liší od toho, co zažívali ve škole třeba ještě i dnešní třicátníci. „Česká učitelka“ velmi často vypadá úplně jinak, než si ji veřejnost tradičně představuje.

Celý článek: Týdeník Respekt, Tomáš Feřtek

Semifinalisté GTP CZ 2021 · Autor: EDUin

Co vede učitele k odchodu ze škol a z profese?

Země potýkající se s nedostatkem učitelů zavádějí velké množství různých strategií, které mají za cíl snížit míru odchodu učitelů z profese. Kvalita vzdělávání se totiž odvíjí především od kvality učitele, a nedostatek kvalitních učitelů – také v důsledku jejich odchodů ze vzdělávacího systému – tak může negativně ovlivnit kvalitu celého vzdělávacího systému.

Znalost faktorů, které nedostatek učitelů ve vzdělávacím systému ovlivňují, je při formulaci vhodných politik a strategií zásadní, neboť umožňuje stanovit priority a opatření správně zacílit na řešení v těch oblastech, které může centrální vzdělávací politika přímo, či nepřímo ovlivnit, a zároveň cílit na takové faktory, které s odchody učitelů souvisejí nejvíce. Je například zřejmé, že uvažování o odchodu z profese či ze školy a jeho realizace do značné míry závisí na rodinné situaci učitele, na niž má vzdělávací politika jen zanedbatelný a pouze nepřímý vliv. Proto je potřeba soustředit se na ty faktory, u nichž je prokázána silná souvislost s odchodem z profese či ze školy, a které jsou zároveň vzdělávací politikou ovlivnitelné. Současně je ovšem potřeba mít na paměti, že problém nedostatku učitelů v Českém školství je do značné míry regionální a týká se zejména některých aprobací, proto plošná a nezacílená řešení nemusí být vždy ta nejvhodnější.

Cílem tohoto textu je proto přinést základní vhled do problematiky determinant odchodů učitelů ze škol a z profese, vycházející ze souhrnného srovnání výsledků výzkumných studií z celého světa. Snaží se objasnit, jaké charakteristiky učitelů, škol nebo externích politik potenciálně souvisejí s odchody učitelů ze škol (ze zaměstnání) i z profese (z povolání). Celá zpráva…

Studie Učí nebo neučí? Přechod absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání

V červnu 2021 byla dokončena studie Učí nebo neučí? Přechod absolventů pedagogických programů, oborů a fakult do pedagogických povolání od Martina Zelenky. Základním cílem studie je ukázat, jaký podíl absolventů pedagogických fakult a učitelských a obecněji pedagogických studijních programů a oborů na vysokých školách v České republice v prvních letech po absolvování vykonává povolání učitele a pedagogického pracovníka obecně. Neřeší však jen to, do jaké míry absolventi taková povolání vykonávají, ale také, co dělají, pokud v takovém povolání nepracují. Zda vykonávají jiné povolání (a jaké), či jsou nezaměstnaní nebo ekonomicky neaktivní. Tyto jevy sleduje a analyzuje v prvních pěti letech po absolvování vysoké školy a vykresluje tak obrázek o profesně-ekonomické mobilitě čerstvých absolventů pedagogických programů, oborů a fakult. Studie je založena na datech ze dvou velkých šetření absolventů vysokých škol – REFLEX 2013 a Absolvent 2018.

Důležitou součástí studie je její metodologická část, která má mimo jiné posloužit k lepší orientaci v komplikované klasifikaci studijních programů a oborů na jedné straně a klasifikaci povolání na straně druhé. Za prvé tak byla definována klasifikace pedagogických studijních programů a oborů, které jsou členěny na učitelské, neučitelské pedagogické a ostatní. Za druhé byla definována klasifikace pedagogických povolání, která v jedné podobě má pět kategorií (učitelská povolání, řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, ostatní pedagogická povolání, povolání blízká pedagogickým a ostatní povolání) a v druhé podobě má dichotomickou podobu (pedagogická povolání a ostatní povolání).

Studie mimo jiné ukázala, že je zásadní rozdíl mezi absolventy učitelských studijních programů a oborů, v jejichž případě jeden rok po absolvování jich v pedagogických povoláních pracovali téměř tři čtvrtiny a absolventy neučitelských pedagogických studijních programů a oborů, kteří tak činili ani ne v polovině případů. (Odkaz na krátké shrnutí studie.)

Absolventi pedagogických oborů. Kolik jich vykonává pedagogická povolání a co to ovlivňuje?

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy pořádala 28. 5. 2021 mezinárodní online konferenci Nouze ve vzdělávání, na které jeden z řešitelů našeho projektu Martin Zelenka vystoupil s prezentací s názvem Graduates of education in the Czech Republic. What share work in education and what affects that? Cílem prezentace bylo ukázat, jaká je situace absolventů učitelských a obecněji pedagogických studijních programů a oborů na vysokých školách v České republice krátce po absolvování. Zda vykonávají povolání učitele a pedagogického pracovníka obecně, nebo pedagogické povolání nevykonávají, jsou nezaměstnaní anebo ekonomicky neaktivní. Prezentace rovněž ukázala, které faktory ovlivňují to, zda absolvent pracuje v profesi učitele. Jedná se zejména o pohlaví a obor studia. Roli hraje také zaměření fakulty, rok ukončení studia, mobilita nebo rozdíly mezi jednotlivými regiony.

Platy učitelů zdolávají rekordy

Platy učitelů zdolávají rekordy

Srovnání mzdového vývoje ve školství a v české ekonomice 2015–2020.

Mezi roky 2017–2021 se v českém školství konečně výrazně absolutně i relativně zvýšily platy učitelů a některých dalších pracovníků ve vzdělávání. Současné vládě se však přesto nepodaří naplnit své programové prohlášení, v němž se zavázala, že „platy učitelů a nepedagogů se na konci volebního období v roce 2021 dostanou minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017.“ Nepodaří se jí to především proto, že sice upřednostnila učitele v regionálním školství, ale současně zanedbala vysoké školy a některé další skupiny pracovníků ve školství.

Dosažené zvýšení platů se samozřejmě odráží i ve zvyšování podílu výdajů na vzdělávání z hrubého domácího produktu, ve kterém jsme dlouhá léta zaostávali za většinou rozvinutých zemí světa i Evropy. Růst mzdových prostředků ve školství přinesl zvýšení tohoto podílu o zhruba tři čtvrtiny procenta HDP, čímž jsme se přiblížili průměru zemí EU. Při pokračování tohoto trendu se již během několika let můžeme dostat na průměrnou úroveň vyspělých zemí světa kolem 5 % HDP. Vzhledem k nadcházejícím rozpočtově úsporným rokům to však nebude vůbec jednoduché, neboť naopak hrozí, že se také školství dotknou úsporná opatření. A proto je třeba podporu vzdělávání stále zdůrazňovat.

Read more

Učitelů možná není vůbec málo

Absolventi pedagogických oborů nastupují do škol v míře obvyklé v Evropě, říká ředitel Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký

Tvrzení, že velká část absolventů pedagogických fakult nenastupuje do školství, je přehnané, míní šéf Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK Jan Koucký. Případný nedostatek učitelů může být podle něj způsoben i tím, že v oboru pracují hlavně ženy, z nichž mnoho nastupuje na mateřskou dovolenou a setrvává v ní poměrně dlouho.

Publikujeme plné znění rozhovoru Radky Kvačkové s Janem Kouckým, vedoucím Střediska vzdělávací politiky PedF UK a hlavním garantem projektu o důvodech nedostatku učitelů. Zkrácená verze rozhovoru vyšla 16. března v Lidových novinách.

LN Říká se, že pouze polovina absolventů pedagogických fakult jde skutečně učit. Je to opravdu tak?

Absolventi pedagogických fakult a učitelských nebo pedagogických programů na jiných fakultách vysokých škol v České republice nastupují do pozice pedagoga ve zcela běžné míře, obvyklé ve většině rozvinutých, otevřených a demokratických zemí Evropy. V prvních letech po roce 1989 u nás sice došlo ke snížení míry nástupu zhruba o desetinu, tím jsme se však dostali na běžnou evropskou úroveň.

Read more

Tarifní platy učitelů se zvýší jenom o 4 procenta, zdravotníci dostanou o 10 procent navíc

Tarifní platy učitelů se zvýší jenom o 4 procenta, zdravotníci dostanou o 10 procent navíc

ČTK Praha 21. 12. 2020

Platové tarify učitelů se od ledna 2021 zvýší o čtyři procenta. Zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách základ výdělku vzroste o deset procent. Na Twitteru to oznámili ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministr školství Robert Plaga (za ANO). Růst platů upravuje nařízení, které v pondělí schválila vláda. Tarif představuje základ výdělku, k němu pak lidé dostávají příplatky a odměny.

Původní verze nařízení počítala se zvýšením u učitelů o devět procent, podle Plagy dostanou učitelé rozdíl v odměnách. Školské odbory ČTK sdělily, že je rozhodnutí zaskočilo a zklamalo, a ministr tak narušil důvěru pedagogů.

Podle Plagy se ale o devět procent má zvýšit suma na platy. Tarify se zvednou o čtyři procenta a zbytek peněz učitelé dostanou v odměnách. Víc by mělo být na osobní příplatky. Ministr uvedl, že „nadtarify“ se zvednou v mateřské škole z 1000 na 1500 korun a na základní a střední škole z 1500 na 3000 korun. Na tiskové konferenci řekl, že se dvě třetiny celkové přidávané sumy rozdělí na odměny a příplatky a ředitelé tak mohou ocenit kvalitu učitelů.

Zdroj: www.lidovky.cz

Výzkum učitelů a ředitelů základních a středních škol

V rámci projektu proběhne na jaře 2021 společné šetření České školní inspekce a Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy zaměřené na ředitele a učitele reprezentativního vzorku zhruba 175 základních a středních škol z celé České republiky. Chce zjistit, jak se v roce 2021 učitelé a ředitelé ve školách cítí, co si myslí o přednostech a nevýhodách své profese, zda a s čím jsou v práci spokojeni a s čím méně a co ovlivňuje jejich další působení nebo naopak odchod z profese učitele či ředitele.

Šetření naváže na mezinárodní šetření OECD TALIS, které ČŠI realizovala již v roce 2013 a 2018, a na některá další dřívější šetření. Díky tomu bude možné jeho výsledky srovnávat s výsledky dřívějších šetření a posoudit, jak se uvedené skutečnosti v čase mění a co je ovlivňuje. V celé řadě položek bude navíc možné i mezinárodní srovnání.

Celkové výsledky projektu pak povedou k návrhu doporučení ministerstvu školství, jaké strategie, opatření a konkrétní kroky je třeba učinit pro zlepšení dnešní situace i budoucího vývoje profese učitele a ředitele v českém školství.

Dohoda Pedagogické fakulty a České školní inspekce

Během léta se zástupci projektu a vedení Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (PedF UK) domluvili s vedením České školní inspekce (ČŠI) na realizaci společného šetření učitelů a ředitelů základních a středních škol, která má proběhnout v 1. polovině roku 2021. Dohodu o společné realizaci šetření zastřešili rámcovou dohodou o spolupráci, kterou mají PedF UK a ČŠI podepsanou již od roku 2009.