Home » Informační gramotnost

Informační gramotnost

Zde naleznete aktuální témata vzdělávacího modulu Informační gramotnost.
Učitel si vybírá 3 z nabízených témat.

1. Jak se neztratit v informacích a datech
Žijeme v informační společnosti, kde se k nám ze všech stran šíří informace, které musíme zpracovávat a pracovat s nimi dále. Jsme schopni v konkrétní situaci vědět, co a proč hledáme, a najít ten nejvhodnější zdroj a v něm co nejrychleji tu nejlepší informaci například pro přípravu výuky? Zvládají uvedené dovednosti také moji žáci? Cílem tohoto tematického modulu je posílit svou dovednost pracovat s informací a osvojit si vhodné didaktické nástroje, jak ke kvalitní práci s informacemi vést žáky.

2. Jak hodnotit a ověřovat zdroje informací a porozumět každému sdělení  
Učitelé se snaží odstupovat od frontální výuky a čím dál více zapojují žáky jako aktéry vyučování, avšak především na internetu se objevují nepravdivé informace – a žáci je často používají ve výuce i v běžném životě. Jsou žáci dostatečně informačně a mediálně gramotní při hodnocení a ověřování informací? Dokážou informace  z textů, statistik, grafů, schémat nebo tabulek “správně číst” a dále s nimi pracovat ve výuce nebo pro svou osobní potřebu? Cílem tohoto tematického celku je poskytnout učitelům takové didaktické prostředky, aby posílili informační a mediální gramotnost ve školním prostředí. Učitelé získají nástroje, díky nimž mohou vést žáky ke kritickému přístupu ke zdrojům a informacím v nich uloženým, k dovednostem zhodnotit jejich věrohodnost a vhodnými nástroji/postupy zdroje i samotné informace analyzovat je předtím, než je použijí k různým účelům.

3. Jak organizovat a uspořádávat data a informace
Právě tím, že máme přístup k tolika informacím a datům, je zapotřebí je umět nejen vyhledávat ale také uspořádávat. Téma se mimo jiné orientuje na nasazení cloudových technologií do výuky či informační systémy, ale důležitou součástí dalšího vzdělávání a práce žáků je také nutnost povědomí o digitalizaci občanského života a samotné veřejné správy.

4. Jak zobrazovat informace pro efektivnější učení
Informace se žákům nabízí v různých podobách či strukturách, prezentují se nejrůznějšími způsoby tak, aby je žáci pochopili nejen sami o sobě, ale i v hlubších souvislostech, ve vztazích nejen ke konkrétními předmětu nebo oblasti, ale také mezi předměty. Téma rozkrývá možnosti vizualizace a organizace informací, např. pojmové a myšlenkové mapy, online a offline možnosti vizualizace informací.

5. Jak pracovat s cizími zdroji informací
Žáci jsou zvyklí pracovat s informacemi nejen na internetu takovým způsobem, jako by jim všechno patřilo a všechno se dalo využít nebo zkopírovat bez odkazu na informační zdroj. Mnohdy si neuvědomují, že tímto jednáním porušují nejen informační etiku, ale i autorský zákon.  Téma se obsahově dotýká citační gramotnosti, antiplagiátorství, znalostí autorského zákona ve školní praxi – vše je zaměřeno tak, aby dovednosti předávali učitelé vhodnou metodikou svým žákům.

6. Jak se vyrovnat s příležitostmi a hrozbami digitálních technologií
Toto téma se orientuje na nežádoucí jevy a různé typy rizikového chování při práci s informacemi, s internetem a obecně v tzv. informační společnosti. I přestože máme velmi široké možnosti ve využívání a získávání informací, přichází i rizika, o kterých bychom měli vědět my učitelé, ale především s riziky seznamovat své žáky a vést je k bezpečnému chování v kyberprostoru (např. osobní digitální stopa) Téma se zaměřuje nejen na rizika, ale také má nabízet pohled do současné komunikace a práce žáka s informačními technologii (např. sociálními sítěmi).

7. Jak pracovat s tablety a mobilní telefony ve výuce
Škola se snaží využívat nejen prostředky, které zakoupí, ale také prostředky, které si sami žáci nosí po kapsách nebo v batozích. Tím se mění nejen metody a formy výuky, ale také technické vybavení, které učitel v hodině může využít (např. BYOD). Žákům se tak učitelé snaží dokázat, že mobilní telefony nebo tablety nejsou pouhou hračkou v jejich rukách, ale že jsou to zařízení, kde je možné informace získávat, zpracovávat a sdílet; a tedy naučit žáky používat mobilní dotykové zařízení ne jen jako hračku, ale proměnit jej v pracovní nástroj.

8. Co přinášejí otevřené vzdělávací zdroje do výuky
Otevřené vzdělávací zdroje nabízejí žákům i učitelům možnost nejen volné využití, ale také vlastní modifikaci a sdílení s ostatními, tedy i rámci různých komunit. A tady se dostává do popředí i současné vnímání objektivních informací okolností a vlivu skupin na momentální trendy nebo nálady (doba postfaktická), což se samozřejmě promítá i do škol a dalších vzdělávacích institucí. Cílem tohoto tématu je ukázat využití otevřených vzdělávacích zdrojů a komunit při práci učitele se třídou (např. sociální sítě, wiki).

9. Jak se dostává e-learning do současné výuky
E-learning se do povědomí učitelů a žáků dostává hlavně prostřednictvím  realizovaných e-kurzů, sdílení elektronických studijních materiálů, specificky zaměřených webových stránek a portálů se zpracovaným učivem v elektronické formě. Nicméně i e-learning se společně s technickými prostředky posouvá a vyvíjí. V současnosti je stále větší důraz kladen na interaktivitu studijních opor a komplexnost jak asynchronního, tak synchronního online vzdělávání, kam patří zvláště využití LMS a jejich nejrůznějších aktuálních modulů a rozšíření jako základu pro vytvoření všestranného online výukového prostředí (např. BigBlueButton apod.). Stále častěji jsou tyto opory propojeny s online osobním souborem dokumentů (e-portfoliem), který obsahuje dosavadní průběh, současný stav, popřípadě další plán osobního rozvoje a přehled osvojených kompetencí uživatelem. E-learning se díky tomu stává jednou z klíčových složek celoživotního vzdělávání s důrazem na autoedukaci a zkušenostně reflektivní učení.