Průřezová témata v Zeměpisu

Učitel si vybírá 3 témata z jednoho předmětu (z organizačních důvodů není možný výběr témat napříč předměty).

1. Určujeme zeměpisnou polohu a čas
Určování absolutní a relativní zeměpisné polohy, popis/vysvětlení cesty z bodu A do bodu B. Určení polohy nejen podle přístrojů a mapy, ale také umět se zeptat na cestu a druhému ji poradit/vysvětlit. Podle získaných informací se následně dokázat v daném prostoru orientovat. V kterou dobu je možné u nás ve střední Evropě sledovat přímé přenosy sportovních akcí ze vzdálených lokalit světa (např. Severní a Jižní Ameriky, Asie či Austrálie).

2. Kontinentální drift a litosférické (tektonické) desky
Kontinentální drift a tektonické desky vytváří „tektonickou“ mapu světa, ze které lze vyčíst/vysvětlit oblasti s horotvornou (vrásová, sopečná a kerná pohoří) a sopečnou činností, rizikové zóny zemětřesení a vln tsunami. Znalosti a dovednosti, jak se chovat v oblastech přírodních rizik (sopečná erupce, zemětřesní, tsunami). Všechny tyto procesy mají původ ve vnitřních geomorfologických silách Země.

3. Vnější geomorfologické procesy ovlivňující charakter krajiny
Založeno na erozním cyklu, při němž se střídá eroze (vnější geomorfologické procesy) se zdvihem povrchu (vnitřní geomorfologické procesy). Objasnit rozdíl mezi rovinou a nížinou. Proti vnitřním geomorfologickým silám působí vnější geomorfologické síly (větrná, vodní, mrazová eroze atd.) a vytváří charakteristické rysy reliéfu (krajiny). Interpretace příčného a podélného profilu reliéfem, případně vodním tokem.

4. Přístrojová měření ve fyzické geografii
Přístrojová měření ve fyzické geografii implementují prvky badatelsky orientovaného vyučování do hodin zeměpisu. Touto formou je možné ověřovat různé úlohy (měření rychlosti větru, měření průtoku vodního toku, zjišťování půdního typu atd.) z dílčích disciplín fyzické geografie (meteorologie a klimatologie, hydrologie, pedogeografie atd.) při práci v terénu. Možné jsou dílčí experimenty k ověřování vzniku různých fyzicko-geografických jevů.

5. Dopady lidské činnosti na životní prostředí
V přírodě fungují vztahy akce a reakce (determinismus). Činnost člověka vyvolává změny v prostředí, které jsou vědecky předpověditelné (např. znečišťování ovzduší, vody, eroze půd). Odezva přírodních procesů na činnost člověka – smog, splavování/smývání půdy atd. Změna chování člověka – snižování zdrojů znečištění, změna technologie při obdělávání půd či využívání plodin na orné půdě, které zabraňují odnosu půdy aj.

6. Podle nosa poznáš kosa
V rámci programu dětí objeví život velmi pestré skupiny zvířat, která se důvtipně přizpůsobila přírodním podmínkám po celém světě. Žáci se dozvědí, jakým způsobem se ptáci přizpůsobili životu ve vzduchu a díky kterým letovým adaptacím se z nich stali kosmopolitní živočichové. Ukážeme jim, co kryje povrch těla ptáku a z čeho se skládá. Žáci na základě praktické dovednosti odvodí, nevšední originalitu a nápaditost, se kterou ptáci vyřešili získávání potravy v rozličných, biogeografických areálech světa. Díky tomu ptáci přizpůsobili svůj života v daných přírodních podmínkách. Žáci si vše budou moci vyzkoušet na vlastní zobák.

Ověřování některých z těchto témat je součástí výstupů projektu, dostupné zde