Mezipředmětové vztahy byly řešeny v rámci tzv. vertikálních skupin. Jednalo se o organizaci samostatných seminářů, na které se zájemci hlásili bez vazby na vzdělávací modul, kterého se účastnili. Obsahy seminářů popisují krátké anotace. Jednalo se o tato setkání:

Pro potřeby učitelů byly zpracovány dvě ukázky podpory mezipředmětových vztahů ve výuce do samostatného metodického materiálu.  Tento materiál je dostupný na webové stránce projektu, Výstupy z projektu, Další výstupy, odkaz zde.

1. Seznam témat pro výběr ke konaným seminářům mezipředmětových vztahů, který se uskutečnily dne 17. 10. 2018

• Seminář č. 1: PhDr. Karel Starý, Ph. D.:  Čtenářská gramotnost, aneb vztahy mezi dějepisem a českým jazykem s přesahy do „příbuzných“ předmětů

Na semináři budou rozebírány vztahy mezi dějepisem a českým jazykem s přesahy do „příbuzných“ předmětů jako občanská, etická, rodinná výchova apod. Co mají všechny tyto předměty společné, jsou rozvinuté dovednosti porozumění textu neboli funkční čtenářská gramotnost. To platí pro všechny školní předměty, jen se to musí vztáhnout k jejich specifickému obsahu.

• Seminář č. 2: Mgr. Zuzana Wildová: Čtenářská gramotnost a matematické úlohy

Na semináři bude diskutován vztah mezi čtenářskou gramotností a matematickými úlohami. Které jazykové jevy nejvíce ztěžují žákovo porozumění textu a vedou k neúspěšným řešením slovní úlohy? Co dále z hlediska čtenářské gramotnosti ovlivňuje úspěšnost žáků v řešení matematických úloh?

• Seminář č. 3: Mgr. Jarmila Sulovská: Čtenářská gramotnost v prizmatu mezipředmětových vztahů

Funkční čtenářské gramotnosti je možno docílit tehdy, když se na jejím rozvíjení budou podílet učitelé všech předmětů. V příspěvku se účastníci seznámí s možnostmi, jak podpořit čtenářskou gramotnost pomocí mezipředmětových vztahů. Zohledněna budou i průřezová témata – environmentální výchova a mediální výchova. Zaměříme se i na práci s reklamou.

•  Seminář č. 4: Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D.: Proměny mediální gramotnosti v současném světě

V souvislosti s vývojem vedoucím k vybavenosti celé populace (včetně dětí) chytrými přístroji schopnými informace nejen přijímat, ale též vlastní sdělení publikovat, nevyhnutelně dochází ke změnám, na něž musí školství reagovat. Množství digitálních dat (informací), které máme všichni k dispozici, roste exponenciálním tempem a spolu s tím stoupá obtížnost se v tomto přívalu vyznat. Výuka vlastně napříč všemi oblastmi by měla zahrnovat též zpracování aktuálních informací získaných online (primární zdroje). Je však třeba jít dál. Školní vzdělávací programy by měly do svých cílů integrovat schopnost žáků posoudit pravdivost přicházejících sdělení včetně záměrů, které k jejich publikování vedly. Problematika je to bohužel ještě mnohem citlivější a složitější, než výklad moderních dějin. Samozřejmě se dnes zdaleka nejedná jen o texty, stále častěji jsou základní sdělení předávána ve formě zvuku a videa. Je zřejmé, že v RVP již obsažená mediální gramotnost se bude stále více prolínat s gramotností informační a digitální.

•  Seminář č. 5: Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.: BIG 6 mezi předměty – rozvíjení informační gramotnosti v edukační praxi

Na semináři budeme společně pracovat s českou verzí modelu BIG6, který je vhodný pro rozvíjení informační gramotnosti na základní škole v rámci mezipředmětových vztahů. V šesti jasných krocích si na různých tématech ukážeme, jak můžeme napříč předměty s využitím ICT posilovat kompetence své i žáků v práci s informacemi od zadání (problémové) úlohy přes určení zdrojů informací, jejich pročtení a vyhodnocení až po využití informací pro splnění úlohy a její prezentování.

• Seminář č. 6: Mgr. Jan Berki, Ph.D.: V čem se liší reálný a virtuální svět?

Digitální technologie postupně pronikají do všech zákoutí života. Některé činnosti se dříve uskutečňovaly pouze v realitě skuteční, ale nyní spousta z nich probíhá v realitě virtuální. Na semináři budeme hledat společné i odlišné prvky těchto dvou světů. Která pravidla chování platí v obou shodně? A chovají se lidé stejně v obou? Liší se nějak elektronické texty od těch ostatních? Jsou počítačové modely reálného světa dostačující či příliš zavádějící? Napadnou nás společně otázky, které se dotýkají různých oborů?

•  Seminář č. 7: Mgr. Karel Pazourek, Ph.D.: Šifrování ve výuce  

Rekreační šifrování je široká oblast, která využívá logické myšlení a (všeobecné) znalosti z rozmanitých oborů lidské činnosti. Proto může být velmi přirozeně zapojeno do výuky prakticky každého předmětu na základní i střední škole. Zaměříme se na základní poznatky o šifrování a ukážeme příklady využití šifrování ve výuce. Rovněž představíme již osvědčené výukové materiály.

•  Seminář č. 8: PhDr. Ondřej Lánský, Ph.D., Tomáš Samek, Ph.D.: Veřejný prostor jako neutrální území?

Spory ve veřejném prostoru a v politice jsou čím dál víc zápasem o to, komu tento prostor patří a kdo v něm má právo mluvit a o kterých věcech. Naše prezentace řeší otázku, zda veřejný prostor může být neutrální arénou, kde se střetávají různé názory a pohledy na svět. Toto téma budeme zkoumat z perspektivy politické filosofie a lingvistické antropologie.

•  Seminář č. 9: Filip Grygar, Ph.D.: Středověký spor o univerzálie a vědecké entity ve výuce studentů středních škol

V první části si shrneme známý středověký spor o univerzálie a zasadíme si jej do dějinného kontextu vzniku moderní vědy s jejím nárokem na možnosti poznání a porozumění realitě. V další části se podíváme do 20. století na kvantové vidění světa, které odhalilo zásadní meze novověkého ideálu poznání reality a přírodovědného zkoumání. Na závěr si uvedeme několik shrnujících poznámek a k tomu si pustíme video-prezentaci dodnes nevysvětleného dvojštěrbinového experimentu, který nám odhaluje meze porozumění realitě.

•  Seminář č. 10: Mgr. Veronika Plachá: Můžeme ve škole mluvit o smrti?“

Téma smrti a smrtelnosti se zásadním způsobem dotýká každého člověka. Je jedním z ústředních zdrojů lidského tázání a dotýká se tedy různých oblastí poznání, případně vzdělávání. Setkáme se s ním, často skrytě, v řadě školních předmětů. Zjevně vystupuje v beletrii. Dále se s ním můžeme setkat v kontextu poznávání života dávných či současných kultur (Dějepis, Zeměpis, případně Etická výchova či Náboženství). Je to nedílný aspekt živé přírody (Přírodopis), případně života člověka (Výchova ke zdraví). Patří do průřezových témat – Osobnostní a sociální výchovy a Mediální výchovy.

Přestože díky hospicovému hnutí není již téma smrti ve společnosti tabu, je ale pro nás nadále ze své podstaty hluboce zúzkostňující a máme tendenci jej v každodenním životě vytěsňovat. Jako velmi náročné obvykle vnímáme, pokud máme o smrti mluvit s dětmi. I proto ve škole téma smrti stále tabu je. Naproti tomu se třetina dotázaných ve výzkumu STEM/MARK z roku 2013 domnívá, že by tématem smrti a smrtelnosti měla děti provést škola.

Od učitele se ani tak neočekává, že by toto téma záměrně otevíral, ale spíše že by je dokázal s dětmi sdílet ve chvílích, kdy se objeví samo (v rámci učiva či aktuálních zpráv), či je nastolí žáci. Někdy je učitel postaven před nutnost intervenovat v případě, že je žák zasažen smrtí svého blízkého, či zemře člen školní komunity. Na tyto situace nebýváme připraveni. Pokud se učitel rozhodne být pro své žáky průvodcem tématem smrti, je klíčové, aby si zvědomil své postoje a pocity, které se mu se smrtí a smrtelností pojí.

V nabízeném workshopu chceme nabídnout prostor pro mapování vlastních názorů, emocí, představ a nápadů. Výchozím bodem mohou být sdílené vlastní zkušenosti i zkušenosti jiných učitelů (získaných v rámci výzkumu), úvahy, či úryvky z odborné literatury i beletrie.

• Seminář č. 11: Mgr. Michala Plassová: Numerická kognice ve výuce matematiky a přírodovědných předmětů

V rámci svého neurovědního výzkumu se Mgr. Michala Plassová věnuje numerické kognici u dětí a dospělých, zejména pak evolučně vyvinutým kognitivním mechanismům, jež přímo podmiňují rozvoj obecných matematických dovedností. V rámci workshopu budou tyto mechanismy stručně představeny, a to s ohledem na jejich praktické využití ve výuce. Ilustrováno bude na praktických příkladech.

Dále se workshop bude opírat o Kahnemanovu teorii pomalého a rychlého myšlení. Představíme si hlavolamy a hádanky, jež je možné využít ve výuce s cílem zlepšení racionálního myšlení u studentů.

• Seminář č. 12: Mgr. Burdová Veronika: Svět v bublině

Seznámíte se s unikátním světem bubliny, projdete se historií, při které se tají dech. Zjistíte, že geometrie se dá uzavřít do krásných bublin, které si sami vytvoříte. Projdete se světem fascinující matematiky. Poznáte různé geometrické tvary, které si sami z bublinové směsi uděláte. Společně zkusíme obří megabubliny. Dozvíte se, kolik lidí se dá uzavřít do bubliny a kdo je držitelem různých rekordů. Společně si vysvětlíme a pochopíme fyzikální jev – povrchové napětí, díky kterému bubliny vznikají. Tento jev používáme běžně v každodenní praxi. Svět bublin je světem naprosto fascinujícím, světem mnoha tajemství, které Vám budou odhalená. Nakonec zahoříte po poznání světa bubliny.

• Seminář č. 13: PhDr. Martin Rusek, Ph.D.: Projektové a badatelsky orientované vyučování: Co je a co není projekt?

Ve školní praxi často bývá za projektovou výuku označována jakákoli komplexní forma skupinové práce, což není v souladu s kritérii projektové výuky. Smyslem semináře je vytříbit rozlišovací schopnost účastníků stran rozlišování, co je a co není školní projekt. Náplní je také nácvik tvorby řídicí otázky, která je základním stavebním kamenem funkční badatelsky orientované výuky, s podporou mezipředmětových vztahů.

• Seminář č. 14: PaedDr. Eva Marádová, CSc: Cesty ke zdraví – inspirace pro mezipředmětovou spolupráci pedagogů při rozvíjení zdravotní gramotnosti žáků

Seminář otevírá v mezioborovém kontextu otázky rozvíjení zdravotní gramotnosti žáků na základních a středních školách. Způsobilost žáka rozhodovat se ve prospěch zdraví a chránit zdraví je součástí připravenosti pro život, tedy i jednou z klíčových kompetencí, o kterou školy svou vzdělávací činností usilují. K naplnění tohoto důležitého výstupu, tj. k rozvíjení zdravotní gramotnosti žáků, mohou přispívat všichni vyučující v souladu se společně zvolenou edukační strategií a v návaznosti na specifika obsahu jednotlivých vzdělávacích oborů. Seminář nabízí učitelům inspiraci při diskuzi nad tématy: Jak rozumíme informacím o zdraví? Přispívá naše výuka k naplňování očekávaných výstupů v oblasti podpory zdraví? Motivujeme žáky k zájmu o otázky zdraví? Jaké inovativní a aktivizační přístupy můžeme uplatnit? Co můžeme ve škole změnit ve prospěch zdraví žáků i učitelů?

• Seminář č. 15: RNDr. Mgr. Vojtěch Žák, Ph.D.: Fyzikální experimenty… ale v matematice!

Fyzika a matematika mají mnoho společného. Zatímco ve škole při fyzice celkem často počítáme, při matematice asi příliš často fyzikálně neexperimentujeme. A to je škoda! Vyzkoušíme si, jak je
možné výuku matematiky a fyziky vzájemně propojit tím, že „fyzika vstoupí do matematiky”. Budeme na jedné straně měřit délku, vážit a trhat papíry, ale přitom se zabývat rovinnými útvary, funkcemi, velkými množstvími. Aktivity je možné využít jak ve výuce matematiky, tak fyziky

 

2. Seznam témat pro výběr ke konaným seminářům mezipředmětových vztahů, který se uskutečnily dne 30.1. 2018.

• PhDr. Karel Starý, Ph. D.:  Čtenářská gramotnost, aneb vztahy mezi dějepisem a českým jazykem s přesahy do „příbuzných“ předmětů

Na semináři budou rozebírány vztahy mezi dějepisem a českým jazykem s přesahy do „příbuzných“ předmětů jako občanská, etická, rodinná výchova apod. Co mají všechny tyto předměty společné, jsou rozvinuté dovednosti porozumění textu neboli funkční čtenářská gramotnost. To platí pro všechny školní předměty, jen se to musí vztáhnout k jejich specifickému obsahu.

• PhDr. Martin Rusek, Ph.D.: Projektové a badatelsky orientované vyučování: Co je a co není projekt?

Ve školní praxi často bývá za projektovou výuku označována jakákoli komplexní forma skupinové práce, což není v souladu s kritérii projektové výuky. Smyslem semináře je vytříbit rozlišovací schopnost účastníků stran rozlišování, co je a co není školní projekt. Náplní je také nácvik tvorby řídicí otázky, která je základním stavebním kamenem funkční badatelsky orientované výuky, s podporou mezipředmětových vztahů.

 

3. Seznam témat pro výběr ke konaným seminářům mezipředmětových vztahů, který se uskutečnily dne 21. 6. 2019

• PhDr. Karel Vojíř: Badatelsky orientované vyučování

Účastníci semináře se seznámí s principy badatelsky orientovaného vyučování a možnostmi jeho uplatnění ve výuce, s podporou mezipředmětových vztahů. Diskutovány budou různé úrovně bádání i jednotlivé fáze, jejichž sledování může učiteli pomoci při plánování a realizaci výuky. Součástí semináře bude i vlastní badatelská činnost.

• Mgr. Michaela Jiroutová, Mgr. Jana Vávrová: Jak pracovat s žáky s odlišným mateřským jazykem ve výuce

Účastníci se na základě vlastní zkušenosti a reflexe seznámí s principy práce s žáky s odlišným mateřským jazykem (OMJ) a s metodami využitelnými v běžné výuce. Součástí workshopu bude ukázka pracovních listů, zohledňujících přítomnost žáka s OMJ ve výuce, a práce s nimi, které mohou být využity v rámci různých předmětů. Součástí bude dále úvod ke klíčovým vizuálům a jejich tvorba.