Curriculum od roku 2010 v Karolince
Curriculum od roku 2017 v Karolince
Od akademického roku 2021/2022 začínáme vyučovat podle nové akreditace, kterou najdete zde: Bc-maior Bc-minor.
Obecné informace
- Konání zkoušek po ukončení zkouškového období – „Zkoušky skládá student ve zkouškovém období příslušného semestru, které je stanoveno harmonogramem studia. V odůvodněných případech může děkan napokor základě písemné žádosti studenta a po vyjádření vedoucího katedry povolit vykonání zkoušky ve zkouškovém období dalšího semestru. Toto ustanovení se nevztahuje na souborné zkoušky.“ (Pravidla pro organizaci studia čl. 17, odst. 4).
- Všechny semináře (povinné i povinně volitelné) mají povinnou docházku – na 80%.
- Každá seminární práce / odborná esej apod. bude obsahovat prohlášení, že v ní nebylo použito jiných zdrojů než vyjmenovaných a že nebyla předložena v odevzdané ani podobné verzi v žádném jiném kurzu.
- Informace o exkurzích platí pro všechny formy studia.
VYUČUJÍCÍ V ROCE 2022/2023 – povinné předměty
Úvod do studia dějepisu I, II – Mgr. Josef Kales, Mgr. Barbora Jiřincová, Ph.D., PhDr. Petr Koura, Ph.D., Mgr. Kateřina Sládková
Starověké Řecko a Řím (do 476) – Doc. PhDr. Jana Kepartová, CSc.; PhDr. Jan Zdichynec, Ph.D.
Obecné dějiny I (476 – 1310) – prof. PhDr. Kateřina Charvátová, CSc.
Obecné dějiny II (1310 – 1526) – Mgr. Kateřina Sládková
Obecné dějiny III (1526 – 1740) – Prof. PhDr. Jiří Mikulec, CSc.
Obecné dějiny IV (1740 – 1914) – prof. PhDr. Jiří Pokorný, CSc.
Obecné dějiny V (1914 – současnost) – PhDr. Petr Koura, Ph.D.
Historická regionalistika českých zemí – Mgr. Dušan Foltýn
Antika a křesťanství v evropské kultuře I, II – doc. PhDr. Jana Kepartová, CSc.; PhDr. Jan Zdichynec, Ph.D.
Seminář k přípravě bakalářské práce – PhDr. Petr Koura, Ph.D. a další
Bakalářská práce
- Práci odevzdávejte jak do SISu, tak ve dvou tištěných exemplářích pro oponenty (stačí v kroužkové vazbě, tištěno oboustranně, přímo na katedře dějepisu).
- Prostudujte si „Opatření děkana, kterým se stanovují obsahové, formální a technické náležitosti týkající se zpracování a odevzdání závěrečných prací“ (PDF). Platné od 31.3.2017
-
Témata bakalářských a diplomových prací se do SISu zadávají po dohodě s vedoucím práce.
- Práce je založena na studiu pramenů a sekundární literatury. Na KDDD je doporučeným rozsahem bakalářské práce 60 normostran, tj. 108 000 znaků s mezerami (započítává se seznam literatury, poznámkový aparát a textové – nikoli obrazové – přílohy).
- Práce, které budou obsahovat gramatické chyby, budou bez ohledu na kvalitu obsahové stránky vráceny autorovi, aniž byly posuzovány, tudíž nebudou postoupeny k obhajobě.
- Předmět Příprava bakalářské práce a Příprava diplomové práce mají vyplněný atribut, který tyto předměty umožňuje plnit i v následujících letech. Pokud si tedy předmět zapíšete a ve stejném semestru nesplníte, automaticky se vám zapíše v každém dalším semestru. Na nic to nemá vliv a všechno je v naprostém pořádku. Až práci odevzdáte, předmět se označí za splněný. Předmět zapisuje vedoucí práce.
Státní bakalářská zkouška z dějepisu
- Okruhy témat k SZZ bc (PDF)
- Podle studijního řádu jsou státní závěrečná zkouška v bakalářském studijním programu a obhajoba závěrečné bakalářské práce samostatnými částmi a je tudíž možno nejprve složit státní zkoušku a poté obhajovat práci.
Státní závěrečná zkouška je ústní a skládá se celkem ze tří okruhů – antických dějin a raného středověku, vrcholného středověku a novověku a moderních a soudobých dějin. Zkouška je komisionální, přičemž každou komisi tvoří tři pedagogové. Textace otázek je zveřejněna na webových stránkách katedry.
Na začátku zkoušky si student vylosuje z každého okruhu jednu otázku. Zkoušející pak mohou vylosovanou otázku zúžit a studentovi zadat jen vybranou část z otázky, textaci otázek dostane student k dispozici. Poté má student nejméně 30 minut na přípravu, během které může nahlížet do historických atlasů, používaných při výuce dějepisu na základních a středních školách. Následně začne student před členy komise zodpovídat jednotlivé vylosované otázky, a to v pořadí, jaké si sám zvolí. Tato část zkoušky trvá taktéž nejméně 30 minut. Po zodpovězení otázek student opustí zkušební místnost a komise se poradí o klasifikaci. Výsledek zkoušky pak sdělí studentovi předseda komise, který též vypracovává protokol následně zveřejněný v SISu. Výsledná klasifikace je stanovena jako průměr klasifikace zodpovězení všech vylosovaných otázek. Klasifikace „neprospěl/a“ je stanovena tehdy, je-li zodpovězení alespoň jedné z těchto tří otázek klasifikováno jako „neprospěl/a“.
Obhajoba bakalářské práce taktéž probíhá před tříčlennou komisí. V jejím úvodu student v cca 10minutové prezentaci představí téma svojí bakalářské práce, metody, které při jejím vypracování používal a závěry, ke kterým došel. Není vyžadováno představení bakalářské práce formou PWP prezentace. Poté dostává slovo vedoucí, který zhodnotí bakalářskou práci, včetně přístupu studenta při jejím vypracování. Následně dostává prostor oponent, který přednese své připomínky k práci. Posléze dostane student možnost vyjádřit se k připomínkám a reagovat na případné dotazy členů komise. Následuje diskuse o bakalářské práci, do které se mohou zapojit všichni členové komise. Po jejím skončení opustí student zkušební místnost a členové komise se poradí o klasifikaci a případném navržení bakalářské práce na ocenění. Výsledek obhajoby pak taktéž sdělí studentovi předseda komise, který opět vypracovává protokol o obhajobě bakalářské práce.
