Historie ve veřejném prostoru – od roku 2021/2022
Garant programu: prof. PhDr. Jiří Pokorný, CSc.
Charakteristika programu:
Doktorský studijní program Historie ve veřejném prostoru rozšiřuje a prohlubuje odborné znalosti doktorandů, kteří se seznamují s novými poznatky historické vědy i aktuálními metodologickými trendy a získávají důležité kompetence pro vhodnou prezentaci svých výsledků na odborných fórech i v široké veřejnosti. Aplikační rozměr doktorského studia vede studenty k didaktizaci historie ve veřejném prostoru. Těžiště studia spočívá v sepsání disertační práce, která představuje originální vědecké dílo, založené na rozsáhlé pramenné základně, zasazené do širších souvislostí a využívající adekvátní metodologické postupy, přínos didaktických principů i výsledky zahraniční historiografie. Práce by měla znamenat podstatný příspěvek k poznání dané historické tématiky a prokázat schopnosti studenta k samostatné tvůrčí vědecké práci i praktické aplikaci jejích závěrů.
Přijímací zkouška:
Uchazeč předloží spolu s přihláškou návrh projektu výzkumné práce. Projekt musí obsahovat charakteristiku tématu, formulaci vstupní hypotézy, návrh výzkumných metod, přehled domácí i zahraniční literatury k tématu. Součástí přijímacího řízení je přijímací zkouška, v jejímž rámci musí uchazeč obhájit návrh svého výzkumného projektu. Zkušební komise zjišťuje jeho zájem o obor, předpoklady pro výzkumnou práci (ověřuje se hlubší znalost problematiky, které se chce uchazeč o studium v doktorském studiu věnovat).
Kritéria hodnocení: Uchazeč může získat maximálně 10 bodů, schválený počet bodů pro přijetí je získání minimálně 7 bodů.
Podmínky přijetí: Ke studiu jsou přijati uchazeči, kteří splní všechny podmínky přijímacího řízení:
a) dodání ověřené kopie dokladu o ukončení magisterského studijního programu,
b) složení přijímací zkoušky, získání min. počtu bodů stanovených děkanem k přijetí.
c) případná další podmínka dle specifikace daného studijního oboru.
Uplatnění absolventů:
Absolvent disponuje teoretickými i praktickými historickými znalostmi pro vědecký výzkum i pro prezentaci jeho výsledků; umí budit porozumění pro odkaz minulosti a její kultury. Dokáže se prosadit ve vědeckém prostředí i ve vzdělávání (didaktika dějepisu, mimoškolní pedagogika), jakož i v institucích, které pečují o kulturní dědictví a zabývají se paměťovými studiemi.
Viz též na stránkách fakulty – zde
——————————————————————————————–
České a československé dějiny – ukončeno v roce 2020
Studenti, kteří již studují, svůj program splní dle podmínek, za kterých do studia vstoupili.
Cíl doktorského studia
Příprava kvalifikovaných vědeckých pracovníků v oboru českých a československých dějin. Absolvent by měl být vybaven teoretickými i praktickými znalostmi v oboru historické práce, a to jak pro vědecký výzkum, tak pro výuku. Předpokládá se možné uplatnění na vysokých školách, stejně jako ve vědeckých ústavech, muzeích, galeriích i kulturních institucích. Zároveň se ukazuje i možnost působení absolventů doktorského studia na středních školách, kde jejich vysoká kvalifikace může přispět ke zvýšení kvality výuky.
Vstupní požadavek pro adepty doktorského studia
Požadujeme ukončené magisterské studium v oboru dějepis (historie) a zájem o vědeckou práci. Před zkouškou předkládá každý zájemce o studium svůj projekt charakterizující téma zamýšlené doktorské práce z oboru českých a československých dějin a zároveň navrhuje způsob, jakým by téma mělo být zpracováno. Během přijímací zkoušky komise zkoumá kvalitu předloženého projektu stejně jako předpoklady žadatele ke splnění cíle kladené projektem.
Volba tématu disertační práce
Vzhledem k aktuálnímu stavu počtu a témat doktorandů na KDDD bude přijímací komise počínaje školním rokem 2015/2016 preferovat témata disertačních prací čerpající námětově z dějin před rokem 1945, z dějin vzdělávání, případně práce tematizujících historickou a kulturní reflexi historických období (událostí, osobností atd.) od starověku po „dlouhé“ 19. století.
Jako témata disertačních prací se předpokládají náměty primárně historické, rovněž metodologie výzkumu a interpretace musí vycházet z instrumentáře historických metod. To v zásadě nevylučuje mezní přesahy do jiných disciplin (např. dějiny umění, oborová didaktika), ale i zde musí být ve faktografii i v interpretaci primární hledisko historické.
Předkládané doktorské projekty sice mohou vycházet z předchozí odborné práce uchazeče, nemohou však mít podobu pouhého rozpracování či rozšíření jeho předchozích kvalifikačních prací (např. práce bakalářské nebo diplomové či rigorózní).
Přijímací komise si vyhrazuje právo odmítnout projekty, které nebudou odpovídat těmto zásadám.
