Dvousemestrální seminář seznámí studující s fenoménem československých moderních dějin - s největší migrační vlnou a výměnou obyvatelstva na třetině území dnešní České republiky. Vysídlení německy mluvících obyvatel a následné osídlení převážně československými občany. Seminář se zaměří i na situaci v poválečném Československu v roce 1945 -1947.
Osidlování českého pohraničí bylo zásadně propojeno s vysídlováním německého obyvatelstva. Jednalo se o migrační pohyb, který v našich dějinách nemá obdoby. Pozemková reforma, osidlování pohraničí a vysídlení Němců bylo exilovou vládou plánováno od počátku 40. let, ale ucelené plány a právní kodifikace vznikala až v průběhu výše zmíněných dějů od dubna 1945. Mezinárodního souhlasu s vysídlením Němců a tudíž nepřímo i s konfiskací majetku, které bylo předpokladem pro osidlování se Československo dočkalo až na Postupimské konferenci 2. srpna 1945. Nicméně všechny politické síly v zemi byly rozhodnuty nepodmiňovat počátky osidlování potvrzením vysídlení, natož jeho ukončením.
Osidlování bylo provázeno národně sociálními provoláními, která zaznívala ze všech politických stran, objevovala se v tisku a byla obsažena v textech právních dokumentů. Tento akcent vycházel jednak z válečných událostí, dopadů velké hospodářské krize a kritiky liberalismu a rýsoval se v okruhu londýnské i moskevské emigrace. Aspekt národní obsahoval požadavek na konfiskaci půdy Němců a Maďarů a aspekt sociální na příděly půdy bezzemkům a malorolníkům a obsahoval i vize socializačních a družstevních projektů.
Na deklarace a všeobecnou společenskou náladu navázali dekrety prezidenta republiky a další právní kroky, které se snažili běžící události – masivní nucenou ale i dobrovolnou migraci korigovat a zpětně legalizovat. Migrace byla mnohdy velmi živelná a zmatená a násilná, jindy zase systematicky organizovaná. Mnohá vládní provolání byla naplněna, mnohá se své realizace nikdy nedočkala.
Seminář se zaměří i na proměnu kulturní krajiny v návaznosti na migrační změny a to zejména ve východních Čechách.
V semináři se budeme zabývat i archivními prameny a jejich interpretací.
V zimním semestru
budou studující seznámeni se základními kapitolami z dané problematiky formou přednášek, k některým tématům budou přizvání specialisté. Studující si vyberou seminární téma, které v letním semestru přednesou v rámci semináře a následně zpracují jako seminární práci opírající se o relevantní prameny a literaturu.
