---

Kurz je vypisován díky ročnímu pobytu Mgr. Piotra Kręzela, stipendisty Viségrad Found na KDDD. Cílem semináře je seznámit studenty se základními rysy sociálního a politického vývoje balkánských etnik v 16.-18. století a zároveň s nejdůležitější vědeckou literaturou, atlasy a učebnicemi dějepisu pocházejícími z balkánských zemí. Tím se vytvoří předpoklady pro kritické a hlubší pochopení balkánské a jihoslovanské problematiky v současném světě.

Kurz bude vyučován česky a anglicky.

Seznam témat prvního semestru, který bude probíhat formou přednášek:

1. Historická geografie balkánských zemí;
2. Turecká expanze na Balkán v průběhu 16 a 17. století
3. Charakteristika osmanské moci na Balkáně - politický, vojenský a správní systém říše, vztahy mezi konfesemi;
4. Úloha pravoslavné církve a jiných náboženských společností na Balkáně;
5. Protiturecké povstání balkánských etnik v 16.-18. století;
6. Rakousko-turecká rivalita na Balkáně v 17.-18. století;
7. Balkánské etnika pod vládou Habsburků v 18. století;
8. Vojenská hranice – úloha, struktura a geografické vymezení;
9. Rusko-turecká rivalita na Balkáně v 18. století;
10. Dubrovnická republika - organizace a geografické vymezení;
11. Černá Hora jako jediné svobodné území na Balkáně;
12. Demografická dynamika Balkánu na příkladě Kosova a Metohije v 17.-18. století.

Seznam témat druhého semestru. Pozornost soustředit více na samostatnou práci studentů a především pak na analýzu učebnic a historických atlasů.

1. Kulturní centra na Balkáně - úvod do problematiky semináře;
2. Slavia Orthodoxa - úloha pravoslavné církve na Balkáně;
3. Pravoslavný monastýry na Balkáně;
4. Úloha Fanariotů na Balkáně;
5. Slavia Latina - úloha františkánů na Balkánském poloostrově;
6. Dalmatinská renesance;
7. Dubrovnická republika jako kulturní fenomen;
8. Barokní umění na Balkáně;
9. „Was ist »balkanische« Aufklärung?” - osvícení na Balkánském poloostrově;
10. Folklór a mýty na Balkáně;
11. Slavia Islamica - islámské památky na Balkánském poloostrově;
12. Kulturní památky na Kosovu a Metochiji.

1. Základní literatura
2. Syntézy:

 

1. Havlíková L., Hladký L., Pelikán J., Šesták M., Tejchman M., Dějiny Jihoslovanských zemí, Praha 2009.
2. Havlíková L., Chrobák T., Pelikán J., Rychlík J., Tejchman M., Vojtěchovský O., Dějiny Srbska, Praha 2013.
3. Hlavačka M., Měřínský Z., Polívka M., Veber V., Vorel P., Wihoda M., Dějiny Rakouska, Praha 2010.
4. Hladký L., Hradečný P., Dějiny Albánie, Praha 2008.
5. Kontler L., Dějiny Maďarska, Praha 2011.
6. Kouba M., Rychlík J., Dějiny Makedonie, Praha 2003.
7. Kreiser K., Neumann Ch. K., Dějiny Turecka, Praha 2014.
8. Perenčevič M., Rychlík J., Dějiny Chorvatska, Praha 2011.
9. Rychlík J., Dějiny Bulharska, Praha 2001.

 

1. Učebnice dějepisu:

 

1. Bačkov D., Panajotova B., Karaboeva E, Jončeva K., Karaboev P., Istorija i civilizacija – 9. klas, Sofija 2010.
2. Birin A., Šarlija T., Hrvatska i svijet od V. do početka XVIII stoljeća, Zagreb 2003.
3. Bondžić D., Nikolić K., Istorija za treći razred gimnazije opšteg i društveno-jezičkog smera, Beograd 2014.
4. Borozan Đ., Knežević S., Šabotić S., Istorija za treći razred gimnazije, Podgorica 2014.
5. Detling D., Samaržija Z., Koraci kroz vrijeme 2, Zagreb 2009
6. Holjevac Ž., Kolar-Dimitrijević M., Petrić H., Povijest za treći razred, Sambor 2004.
7. Lazarov I., Tjutjundžiev I., Michneva R., Stojanov L., Palangurski M., Stojčeva V., Istorija i civilizacija – 9. klas, Veliko Tyrnovo 2001.
8. Talargić N., Dukić I, Budor-Despot A., Koraci kroz vrijeme 3, Zagreb 2009;

 

Doporučená literatura

1. Andea S., The Romanian Principalities in the 17th century, [w:] History of Romania, red. Pop, I. Bolovan, Cluj-Napoca 2006, s. 342-343.
2. Ćorović V., Istorija srpskog naroda, Beograd 1997.
3. Čakić S., Velika Seoba Srba i Patrijarh Arsenije III Crnojević, Novi Sad 1994.
4. Duffy Ch., Siege Warfare. The Fortress in the Early Modern World 1494-1660, London 1979.
5. Elsie R., Albanian literature. A short history, London 2005.
6. Gibas-Krzak D., Serbsko-albański konflikt o Kosowo w XX w. Uwarunkowania - przebieg - konsekwencje, Toruń 2009.
7. Gil D., Prawosławie, historia, naród. Miejsce kultury duchowej w serbskiej tradycji i współczesności, Kraków 2005.
8. Henzel L., Kultura szlachecka w Europie Środkowo-Wschodniej w I połowie XVIII wieku, Wrocław 1986.
9. Inalcik H., Quataert D., An Economic and Social history of the Ottoman Empire (1300-1914), Cambridge 1994.
10. Jelavich B., History of the Balkans. Eighteenth and Nineteenth century, Cambridge 1983.
11. Judah T., The Serbs. History, myth and the destruction of Yugoslavia, London 1997.
12. Kabrda J., Le système fiscal de l'Église orthodoxe dans l'Empire Ottoman (d'apres les documents turcs), Brno 1969.
13. Kabrda J., Hlavní rysy tímársko-sipáhíského zřízení v osmanské říši, “Československý časopis historický”, 15, č. 3, s. 293-311.
14. Kostjašov V., Serby v Avsrijskoj monarhii v XVIII veke, Kaliningrad 1997.
15. Malcolm N., A short history, London 1998.
16. Mutavdžić P., Balkan i balkanologija. Uvod u studije Jugoistočne Evrope, Beograd 2013.
17. Osmanská moc ve střední a jihovýchodní Evropě v 16.-17. století., ed. Šesták, Z. Veselá, Praha 1977.
18. Pavličević D., Historia Chorwacji, Poznań 2004.
19. Popović D., Srbi u Vojevodini, Novi Sad 1957.
20. Rapacka J., Leksykon tradycji chorwackich, Warszawa 1997.
21. Rapacka J., Rzeczpospolita Dubrownicka, Warszawa 1977.
22. Slovník balkánských spisovatelů, ed. I. Dorovský et al., Praha 2001.
23. Srpski biografski rečnik, red. M. Leskovac, A. Forišković, Č. Popov, Novi Sad 2004.
24. Stanojević G., Srbija u vreme bečkog rata 1683-1699, Beograd 1976.
25. Stanojević S., Dějiny národa srbského, Praha 1920.
26. Suger P. Southeastern Europe under Ottoman Rule (1354-1804), Seattle 1977.
27. Šak V., Spor o Makedonii, Praha 1916.
28. Štěpánek V., Jugoslávie - Srbsko - Kosovo. Kosovská otázka ve 20. století, Brno 2011.
29. Unger M., Sabolč O., Istorija Mađarske, Beograd 2002.
30. Veselinović R., Arsenije III Crnojević u istoriji i književnosti, Beograd 1949.
31. Weithmann M., Balkán. 2000 let mezi Východem a Západem, Praha 1996.