Státní závěrečná zkouška

A. Obhajoba absolventského koncertu

Informace k přípravě, hodnocení a obhajobě absolventského koncertu

Absolventský koncert vychází především ze sbormistrovské a lidské individuality a jeho pojetí se tedy může lišit. Měl by však být vždy slavnostním, důstojným a umělecky hodnotným završením studia sbormistrovství, nikoli pouze formálním splněním studijní povinnosti.

Všechny otázky spojené s absolventským koncertem student konzultuje s pedagogem hlavního oboru. S ohledem na repertoár a charakter těles je potřeba zvolit adekvátní prostor. Koncert může být realizován jinde než v Praze, a to zejména tehdy, má-li se stát prezentací výsledků práce studenta vzhledem k jeho následnému pedagogickému působení. V tom případě je potřeba myslet na praktické otázky přítomnosti pedagogů KHV na koncertě.

Koncert se koná v tom semestru, ve kterém student skládá SZZ z oboru sbormistrovství. Žádost o případný dřívější termín podá student s patřičným odůvodněním vedoucímu KHV. Student zašle vedoucímu oboru sbormistrovství nejpozději 6 týdnů před konáním koncertu údaje o místu, datu a hodině konání, názvech těles, event. o programu, a to elektronicky, ideálně formou elektronické pozvánky. V záhlaví pozvánky musí být uvedeno, že jde o akci Karlovy univerzity, Pedagogické fakulty a Katedry hudební výchovy. Vedoucí oddělení sbormistrovství zajistí zveřejnění pozvánky na webu katedry. Na schůzi KHV je stanoven oponent koncertu, který, stejně jako vedoucí práce, vypracuje písemný posudek a nejpozději 7 dnů před konáním SZZ jej elektronicky zašle studentovi. Hodnocení koncertu tvoří 50% výsledné známky SZZ. Student včas kontaktuje oponenta s dotazem, zda požaduje partitury uváděných skladeb.

Délka koncertu je 30–60 min (mohou se na něm podílet dva studenti). Koncerty by se neměly konat ve dnech zkoušek fakultních sborů (út, stř). Studenti Sbm navštěvují absolventské koncerty svých spolužáků pro poučení, jako výraz zájmu o obor i z kolegiality.

 

Kritéria hodnocení absolventského koncertu

  1. Výkon sbormistra – celkové vystupování na pódiu, adekvátnost dirigentského gesta, dirigování zpaměti, průvodní slovo
  2. Výkon sborového tělesa – pěvecká technika, frázování, deklamace, intonační a rytmická přesnost, výraz, stylovost
  3. Dramaturgie koncertního vystoupení – adekvátnost skladeb vzhledem k možnostem sboru, využití instrumentalistů, pořadí skladeb, logické celky
  4. Společenská úroveň, příprava tištěných programů

Ad 2 Student v ideálním případě prezentuje svou práci s tělesem/-y, které systematicky vede. Úroveň tělesa musí odpovídat významu absolventského koncertu. Za úroveň souboru, který vznikl účelově pro absolventský koncert, nese plnou uměleckou zodpovědnost sbormistr. V případě absolutoria s „vypůjčeným“ sborem nesmí v programu koncertu převažovat skladby, jejichž nastudování bylo převzato po jiném sbormistrovi.

Ad 3 Výběr repertoáru by měl co nejvíce podtrhnout uměleckou osobnost sbormistra. Student, který se specializuje na určitou oblast nebo epochu, může část koncertu takto zaměřit. Je však žádoucí koncipovat program tak, aby student mohl předvést své interpretační dovednosti v různých stylových obdobích. Část programu musí být a capella.

Ad 4 Informace o skladbách a skladatelích nejen rozšiřují vědomosti posluchačů, ale prokazují i schopnost studenta vnímat nastudované skladby v širších souvislostech. V záhlaví programu by opět neměl chybět název UK, PedF, KHV a jméno pedagoga, který studenta na koncert připravoval.

 

B. Didaktika práce se sborem a sborovou literaturou

Tématické okruhy

Ke každému z uvedených historických okruhů si student předem připraví konkrétní skladbu a její rozbor z hlediska nácviku a interpretace (motivace, způsob předvedení, rozbor hudebně vyjadřovacích prostředků a formy, způsob nácviku, intonační, rytmické,  pěvecké a taktovací problémy). Vlastní notový materiál donese ke zkoušce ve dvou exemplářích.

Zvolenou skladbu k historickému okruhu ve většině případů použije i jako materiál pro konkretizaci metodické otázky.

1. Hudba evropské renesance.
Hlediska výběru sborových skladeb. Dramaturgie veřejného vystoupení sboru.
2. Vokální a vokálně-instrumentální tvorba období baroka. Rytmická výchova ve sboru. Systém rytmických cvičení. Rytmické problémy ve vokální hudbě. 
3. Sborová tvorba českého nebo evropského klasicismu.
Rozezpívání. Typy hlasových cvičení, jejich stavba z hlediska hudebního, artikulačního, hlasového rozsahu apod., a jejich zaměření k rozvíjení jednotlivých pěveckých dovedností. 
4. Sborová tvorba evropského romantismu.
Metodika nácviku pěvecké artikulace (legato, non legato, staccato, vázané tóny pod obloučkem atp.). Podmíněnost správného hudebního frázování pěveckou technikou.
5. Česká sborová tvorba romantická.
Základní intonační metody. Nejvýznamnější postupy intonačního výcviku určené pro děti a pro výchovu hudebních profesionálů. Hudebně výchovné systémy C. Orffa a Z. Kodálye a jejich přínos intonační výchově.
6. Česká sborová tvorba 1. poloviny 20. století.
Hlasová hygiena, hlasová reedukace, práce s narušeným hlasem. Dětská chraptivost. Mutace. Práce se zpěvákem v jednotlivých etapách mutace a v období tzv. zrání hlasu. ygiena, hlasová reedukace, práce s narušeným hlasem.
7. Česká sborová tvorba 2. poloviny 20. století.
Nácvik sborové skladby na základě její pěvecko-technické náročnosti. Přípravná motivační fáze, rozezpívání, volba hlasových cvičení k překonání konkrétního problému.
8. Světová sborová tvorba 20. století.
Metodický postup při nácviku jedno- i vícehlasých sborových skladeb imitační metodou včetně přípravných cvičení k dvojhlasu. Specifika nácviku homofonních a polyfonních skladeb.
9. Sborová úprava lidové písně (české, moravské, slovenské i jiného národa).
Metodický postup při nácviku skladeb intonační metodou včetně přípravných cvičení.
10. Sborová tvorba v oblasti tzv. populární hudby.
Souvislosti mezi intonací a pěveckou technikou. Nejčastější chyby, analýza jejich příčin, návrh řešení k jejich odstranění.