Státní bakalářská zkouška – HV

Státní bakalářská zkouška -tzv. „nová akreditace“ (od r. 2024)

(tzv. „stará akreditace“) – viz ve bloku níže….

Bakalářskou státní zkoušku (BSZ) skládají studenti oboru Hudební výchova (minor a major) ve všech kombinacích.

Sestává ze dvou částí:

  1. Ústní zkouška z hudebně teoretických a hudebně historických disciplín (dějiny hudby, hudební nauka, harmonie a základy kontrapunktu, nauka o hudebních nástrojích, hudební formy, rozbor skladeb), a to formou přednášky a následné diskuse.
  2. Praktická zkouška z hlasové a nástrojové přípravy a z dirigování.

Ad 1) Ústní část zkoušky

  1. Písňové formy – hudba salonů v počátcích romantismu. Doporučený repertoár – Schubert: Pstruh, Jít vandrem, Schumann: píseň z cyklu Láska a život ženy, Schubert: Impromptu, Schumann: Album pro mládež, Dětské scény, Chopin: Preludia, Mendelssohn: Písně beze slov
  2. Sonátová forma – od Scarlattiho k vídeňským klasikům. Doporučený repertoár – Clementi, Dusík, Kuhlau: 1 věta sonatiny v sonátové formě; Haydn, Mozart, Beethoven, Mysliveček: 1 věta sonáty v sonátové formě.
  3. Symfonie – sonátový cyklus v orchestrálním obsazení. Programní hudba jako specifické vyjádření mimohudebního obsahu. Doporučený repertoár – část z klavírního výtahu symfonické skladby Smetanovy, Berliozovy, Dvořákovy.
  4. Opera – proměny hudebního dramatu (vznik a nejvýznamnější reformy – Monteverdi, Gluck, Wagner). Doporučený repertoár – árie z klavírního výtahu.
  5. Základní tektonické principy hudby (repríza a kontrast) a jejich vyjádření v rondu a variacích. Doporučený repertoár – Couperin (rondeau), Händel (ciaccona), Mozart, Beethoven (rondová věta sonáty, výběr z variačního cyklu), Brahms (charakteristické variace).
  6. Fuga – vrchol kontrapunktické kompozice. Doporučený repertoár – Bach: fuga či fughetta, Šostakovič: fuga, Kabalevskij: fuga.
  7. Tanec v proměnách času – od barokní suity k idealizovaným tancům. Doporučený repertoár – Bach: tanec z francouzské, anglické či německé suity, Chopin: valčík či mazurka, Smetana či Martinů: polka.
  8. Od volnosti k řádu – atonalita a seriální technika jako reakce na romantické hudební myšlení. Doporučený praktický příklad – základní možnosti práce s řadou, Schönberg – Pět orchestrálních kusů.
  9. Barevný svět hudby – impresionistické výrazové prostředky (septakordy, souzvuky neterciové, modalita církevní a exotická, instrumentace apod.) Doporučený repertoár – Debussy: preludium, arabeska, Dětský koutek, Novák: Mládí (Touha, Měsíčná noc, Ovčáček), Suk: Jaro.
  10. Koncert – umění dialogu (concerto grosso, sólový koncert). Doporučený repertoár – Bach: Braniborské koncerty, Mozart: klavírní a houslové koncerty, Beethoven: Klavírní koncert č. 3, Čajkovskij: Klavírní koncert č. 1.
  11. Rozšířená tonalita v návratu ke klasicismu a předklasickým slohům. Doporučený repertoár – Prokofjev: část ze suity Romeo a Julie, Prchavé vidiny, Šostakovič: preludium či fuga, Hindemith: část z cyklu Ludus tonalis, Krejčí: árie z klavírního výtahu opery Pozdvižení v Efesu apod.
  12. Liturgická hudba – gregoriánský chorál a mše jako jeho nejvyšší útvar v evropské hudební kultuře, husitský a protestantský chorál, chorálová předehra, odraz husitského a protestantského chorálu v tvorbě mistrů. Doporučený repertoár: liturgická píseň, část mešního ordinária, Krebs: chorálová předehra, Mozart – Requiem, Smetana – Tábor, Blaník.

Poznámky:

  • Ke každému okruhu si student připraví přednášku v rozsahu cca 10 minut, doplněnou krátkou ukázkou (vokální nebo instrumentální). Uvedený repertoár je pouze doporučený, student má možnost volby analogických skladeb, které odpovídají tématu.
  • Při vlastní zkoušce si student vylosuje jeden z uvedených tematických okruhů.
  • Řadu příkladů lze nalézt in Herden, J. Rozbor skladeb (Čítanka příkladů).

Ad 2) Praktická část zkoušky

  1. A) Předvedení instrumentálních (klavír nebo housle) a pěveckých dovedností. Dramaturgie po domluvě s pedagogem hry na nástroj a hlasové přípravy v celkovém rozsahu do 10 minut.
  2. B) Práce s písní
  1. Píseň/tanec s proměnlivým metrem nebo taktem (mateník, furiant apod.) – např. Kucmoch; Co je po takové panence; Vosy, vosy; Sedlák, sedlák; Když jsem koníčky pásával aj.
  2. Píseň/tanec v sudém taktu (pochod, obkročák a jeho proměny, polka atd.) – např. A já sám; Kdyby byl Bavorov; Beskyde, Beskyde; Okolo Frýdku aj.
  3. Píseň/tanec v lichém taktu (sousedská, mazurka, minet, valčík, polonéza) – např. Okolo Súče; Plavala husička po Dunaji; Tamhle za vodou aj.
  4. Píseň recitativního typu – např. Mikulecké pole; Ej, hory, hory aj.
  5. Píseň s předtaktím nebo s korunou – např. Teče voda, teče; Ó, Velvary; Já mám svou panenku v Roudnici; Měla jsem holoubka aj.
  6. Píseň se změnou tempa nebo taktu – např. Okolo Třeboně; Anička, dušička, kde si bola; Tetka, kam jdete aj.
  7. Mollová píseň bez tóninového vybočení nebo s vybočením do paralelní dur – např. Ej, lásko, lásko; Týnom, tánom; Dobrú noc, má milá; Až já pojedu přes ten les aj.
  8. Durová píseň s tóninovým vybočením – např. Jenom ty mně, má panenko, pověz; Černá vlna na bílém beránku aj.
  9. Píseň v církevním nebo folklorním modu – např. Sela sem já maryjánek; Když sem byla u maměnky v domě; Náš Janyčko malovaný aj.
  10. Malá písňová forma dvoudílná bez návratu nebo s malým návratem – např. Kdybys měla, má panenko; Na našem dvoře aj.
  11. Malá písňová forma trojdílná s velkým návratem – např. Měsíček svítí; Pásla ovečky aj.
  12. Kde domov můj

Ve výběru písní se odrážejí:

  • písně různého formového typu,
  • písně různých žánrů, vyžadující rozdílné stylizace doprovodu,
  • písně se specifickým tonálně harmonickým průběhem,
  • písně s určitým metricko-rytmickým problémem.

Poznámky:

  • Student si vylosuje jeden z okruhů, jednu píseň podle vlastního výběru zároveň zahraje a zazpívá, následně zadiriguje. Harmonický a formový rozbor této písně a její transpozice do dvou sousedních tónin (včetně modulační mezihry), podle charakteru písně též zpěv druhého hlasu.
  • Příklady k jednotlivým okruhům lze nalézt v učebnicích HV pro ZŠ, ve zpěvnících a v učebních textech, např. Bělohlávková, P. Úvod do hry na klavír nebo Pecháček, S. Hra písní na klavír apod.


Státní bakalářská zkouška – tzv. „stará akreditace“ (do r. 2023)

Bakalářskou státní zkoušku (BSZ) skládají studenti oboru Hudební výchova ve všech kombinacích.

Sestává ze dvou částí:

  1. Ústní zkouška z hudebně teoretických a historických disciplin (dějiny hudby, harmonie a základy kontrapunktu, nauka o hudebních nástrojích, hudební formy, rozbor skladeb), a to formou přednášky a následné diskuse.
  2. Praktická zkouška z hlasové a nástrojové přípravy.

Ad 1) Ústní část zkoušky

  1. Písňové formy – hudba salonů v počátcích romantismu. Doporučený repertoár – Schubert: Pstruh, Jít vandrem, Schumann: píseň z cyklu Láska a život ženy, Schubert: impromptu, Schumann: Album pro mládež, Dětské scény, Chopin: preludium, Mendelssohn: píseň beze slov, Smetana: lístek do památníku.
  2. Sonátová forma – od Scarlattiho k vídeňským klasikům. Doporučený repertoár – Clementi, Dusík, Kuhlau: věta sonatiny v sonátové formě; Haydn, Mozart, Beethoven, Mysliveček: věta sonáty v sonátové formě.
  3. Symfonie – sonátový cyklus v orchestrálním obsazení. Programní hudba jako specifické vyjádření mimohudebního obsahu. Doporučený repertoár – část z klavírního výtahu symfonické skladby Smetanovy, Berliozovy, Dvořákovy.
  4. Opera – proměny hudebního dramatu (vznik a nejvýznamnější reformy – Monteverdi, Gluck, Wagner). Doporučený repertoár – árie z klavírního výtahu.
  5. Základní tektonické principy hudby (repríza a kontrast) a jejich vyjádření v rondu a variacích. Doporučený repertoár – Couperin (rondeau), Händel (ciaccona), Mozart, Beethoven (rondová věta sonáty, výběr z variačního cyklu), Brahms (charakteristické variace).
  6. Fuga – vrchol kontrapunktické kompozice. Doporučený repertoár – Bach: fuga či fugeta, Šostakovič: fuga, Kabalevskij: fuga.
  7. Tanec v proměnách času – od barokní suity k idealizovaným tancům. Doporučený repertoár – Bach: tanec z francouzské, anglické či německé suity, Chopin: valčík či mazurka, Smetana či Martinů: polka.
  8. Od volnosti k řádu – atonalita a seriální technika jako reakce na romantické hudební myšlení. Doporučený praktický příklad – základní možnosti práce s řadou, Schönberg – Fünf Orchesterstücke.
  9. Barevný svět hudby – impresionistické výrazové prostředky (septakordy, souzvuky neterciové, modalita církevní a exotická, instrumentace apod.) Doporučený repertoár – Debussy: preludium, arabeska, Dětský koutek, Novák: Mládí (Touha, Měsíčná noc, Ovčáček), Suk: Jaro, Nálady.
  10. Koncert – umění dialogu (concerto grosso, sólový koncert). Doporučený repertoár – Bach: Braniborské koncerty, Mozart: klavírní a houslové koncerty, Beethoven: Klavírní koncert č. 3, Čajkovskij: Klavírní koncert č. 1.
  11. Rozšířená tonalita v návratu ke klasicismu a předklasickým slohům. Doporučený repertoár – Prokofjev: část ze suity Romeo a Julie, Prchavé vidiny, Šostakovič: preludium či fuga, Hindemith: část z cyklu Ludus tonalis, Krejčí: árie z klavírního výtahu opery Pozdvižení v Efesu apod.
  12. Liturgická hudba – gregoriánský chorál a mše jako jeho nejvyšší útvar v evropské hudební kultuře, husitský a protestantský chorál, chorálová předehra, odraz husitského a protestantského chorálu v tvorbě mistrů. Doporučený repertoár: liturgická píseň, část mešního ordinária, Krebs: chorálová předehra, Mozart – Requiem, Smetana – Tábor, Blaník.

Poznámky:

  • Ke každému okruhu si student připraví přednášku v rozsahu cca 10 minut, doplněnou krátkou ukázkou (vokální nebo instrumentální). Uvedený repertoár je pouze doporučený, student má možnost volby analogických skladeb, které odpovídají tématu.
  • Při vlastní zkoušce si student vylosuje jeden z uvedených tématických okruhů.
  • Řadu příkladů lze nalézt in Herden, J.: Rozbor skladeb (Čítanka příkladů).

Ad 2) Praktická část zkoušky

  1. A) Předvedení instrumentálních (klavír nebo housle) a pěveckých dovedností. Dramaturgie po domluvě s učiteli nástroje a zpěvu v celkovém rozsahu do 10 minut.
  2. B) Práce s písní
  1. Mateník, furiant – Kucmoch; Co je po takové panence; Vosy, vosy; Sedlák, sedlák; Když jsem koníčky pásával
  2. Polka, pochod – A já sám; Kdyby byl Bavorov; Beskyde, Beskyde; Okolo Frýdku
  3. Valčík, menuet (minet) – Okolo Súče; Plavala husička po Dunaji; Tamhle za vodou
  4. Píseň recitativního typu – Mikulecké pole; Ej, hory, hory
  5. Píseň s předtaktím či s korunou – Teče voda, teče; Ó, Velvary; Já mám svou panenku v Roudnici; Měla jsem holoubka
  6. Píseň s tempovou změnou – Okolo Třeboně; Anička, dušička, kde si bola
  7. Mollová píseň bez tóninového vybočení a s vybočením do paralelní dur – Ej, lásko, lásko; Týnom, tánom; Dobrú noc, má milá; Až já pojedu přes ten les
  8. Durová píseň s tóninovým vybočením – Jenom ty mně, má panenko, pověz; Černá vlna na bílém beránku
  9. Píseň v církevním (folklorním) modu – Sela sem já maryjánek; Když sem byla u maměnky v domě; Náš Janyčko malovaný
  10. Malá písňová forma dvoudílná bez návratu a s malým návratem – Kdybys měla, má panenko; Na našem dvoře
  11. Malá písňová forma trojdílná s velkým návratem – Měsíček svítí; Pásla ovečky
  12. Kde domov můj

Ve výběru písní se odrážejí:

  • písně různého formového typu,
  • písně různých žánrů, vyžadující rozdílné stylizace doprovodu,
  • písně se specifickým tonálně harmonickým průběhem,
  • písně s určitým metricko-rytmickým problémem.

Poznámky:

  • Student si vylosuje jeden z okruhů, píseň podle vlastního výběru zahraje a zazpívá. Vyžaduje se transpozice písně nejméně do dvou sousedních tónin, podle charakteru písně též zpěv druhého hlasu.
  • Příklady k jednotlivým okruhům lze nalézt v učebnicích Hv pro ZŠ, ve zpěvnících a v učebních textech, např. Pecháček, S.: Hra na klavír, týž: Základy taktování.